Kaddáfího kousky připomínají gymnaziální humor, což je velká chyba. Západ přistupuje k libyjskému vůdci velkoryse, jenže Kaddáfí není nezvedený gymnazista, nýbrž diktátor. To si opakujme. Že teď vyhlásil džihád Švýcarsku? Ha, ha, koukněte se na toho cvoka, však on změkne. Tak to vnímá evropský liberál.
Nezměkne, to spíš měkne Západ. Když Kaddáfí po pádu Saddáma Husajna vycouval z programu zakázaných zbraní, Západ se radoval. Když propustil vězněné bulharské sestřičky (hrozil jim trest smrti za vymyšlené obvinění), Francie mu dala jaderný reaktor za uran. Když libyjský vrah 270 lidí (letadlo PanAm nad Lockerbie) dostal v britském vězení údajnou rakovinu, byl propuštěn domů na dožití – dnes žije ve zdraví v luxusní vile a britská vláda si připadá napálená.
Kaddáfí si tak jen posiluje pocit své výjimečnosti. Proč vyhlásil Švýcarsku džihád? Protože prý „tato nevěřící země ničí mešity“. To je přece lež, neboť Švýcaři jen odhlasovali zákaz výstavby dalších minaretů. Říkejme tedy nahlas, že jde jen o výjimečnost diktátorova syna. Že Hannibal Kaddáfí může trýznit své sluhy doma, ale ne v ženevském hotelu. Proto byl zatčen. Že může bít svou těhotnou přítelkyni doma, ale ne Francii. Proto byl zatčen i tam.
Jistě, Evropa závislá na libyjských surovinách se nemůže stavět na zadní. Ale musí se nechat tak potupně vydírat? Může udělat aspoň tolik, že vezme Kaddáfího vážně a bude adekvátně argumentovat – nechá politickou korektnost stranou a ozve se nahlas: Kde berou země, jež zakazují symboly i praktikování křesťanství, tu drzost, že se ozývají proti švýcarskému referendu?
Čtěte Téma na straně 7
