„S oživováním globální ekonomiky a obchodu se mohou znovu vyostřit globální nerovnováhy,“ prohlásil Bernanke. „Chceme-li dosáhnout vyváženého a trvalejšího ekonomického růstu a snížit rizika finanční nestability, musíme zabránit stále vzrůstajícím a neudržitelným nerovnováhám v obchodě a kapitálových tocích,“ dodal šéf Fedu.
Spojené státy musí podle Bernankeho posílit domácí úspory a nejefektivnější cestou k tomu je ustavit udržitelnou fiskální trajektorii, ukotvenou zřetelným závazkem k podstatnému snížení federálních deficitů. Federální rozpočtový deficit ve fiskálním roce do konce září vystoupil na rekordních 1,42 bilionu dolarů (zhruba 24,5 bilionu korun) z loňského schodku 459 miliard dolarů.
Země s vysokými obchodními přebytky jako Čína a další asijské ekonomiky musejí zajistit, aby domácí spotřebitelé více utráceli a aby jejich ekonomiky nebyly tak závislé na exportu, uvedl Bernanke. Dosavadní asijská politika podpory exportu by podle něj mohla vést k novému růstu nerovnováh, které podle ekonomů přispěly k americké bublině na realitním trhu a tím k následné finanční krizi.
Realitní bublinu zčásti nafukoval příliv peněz z Číny. Ta své obchodní přebytky s USA investovala do velké míry do nákupů amerických státních dluhopisů. Přebytek peněz v USA pak nutil centrální banku udržovat politiku nízkých úrokových sazeb, které podporovaly úvěrový boom.
Za růstem deficitu USA je citelný pokles daňových příjmů v důsledku hospodářské krize a masivní výdaje státu na podporu finančního systému. Ve vztahu k celkovému výkonu americké ekonomiky deficit představuje asi deset procent hrubého domácího produktu. To je nejhorší výsledek od druhé světové války.
Deficit je přesto asi o 162 miliard dolarů nižší, než v srpnu odhadoval Bílý dům. Vláda totiž proti původním plánům vynaložila méně peněz na podporu bank a dalších finančních institucí v rámci programu Troubled Asset Relief Program (TARP).
Administrativa prezidenta Baracka Obamy předpokládá, že pokud Spojené státy nezačnou situaci řešit, v dalších deseti letech se deficit rozpočtu v úhrnu vyšplhá až na 9,1 bilionu dolarů (asi 157,7 bilionu korun). Obama již dříve slíbil, že jakmile odezní dopady nynější hospodářské recese a začne se snižovat nezaměstnanost, jeho úřad začne se snižováním deficitu. Ekonomové se ale obávají, že vláda nemá dostatek politické vůle ke snížení výdajů a zvýšení daní.
Za růstem deficitu USA je citelný pokles daňových příjmů a masivní výdaje státu na podporu finančního systému
