WASHINGTON Americký prezident Barack Obama včera nominoval do čela centrální banky (Fed) jejího dosavadního ředitele Bernarda S. Bernankeho (55). Jeho první funkční období sice končí 31. ledna 2010, ale Obama chce, aby pokračoval ve své práci a vyvedl Spojené státy z vleklé finanční a hospodářské krize.
„Bernanke vedl Fed během nejhorší ekonomické krize, které tento národ a tento svět kdy čelili, Jsem si jistý, že Bena jako experta na příčiny Velké hospodářské krize nikdy nenapadlo, že bude součástí týmu zodpovědného za prevenci proti další,“ řekl Obama na adresu současného šéfa Fedu.
Bernankeho nominaci pro druhé čtyřleté funkční období, kterou musí ještě posvětit Senát, již podpořil demokratický šéf bankovního výboru Christoper Todd. „Přestože jsem v posledních letech v řadě vážných situací s Fedem nesouhlasil, myslím, že znovujmenování Bernankeho je pravděpodobně správnou volbou, napsal Todd ve svém pondělním prohlášení.
Opětovné jmenování Bernankeho doporučili prezidentovi i ministr financí Timothy Geithner, ředitel kanceláře Bílého domu Rahm Emanuel a Obamův hlavní ekonomický poradce a bývalý ministr financí Larry Summers. Ten byl přitom dlouho zmiňován jako možný hlavní kandidát na předsedu Fedu za demokratickou stranu. Podle některých odborníků by však Summers v čele centrální banky nebyl zárukou nezávislosti této instituce.
Řada ekonomů také upozorňuje, že americká ekonomika je stále ještě příliš křehká a finanční trhy by zareagovaly špatně, pokud by se změnilo vedení Fedu. „Je to nejlepší osoba pro tuto práci. Kdo by chtěl nyní měnit předsedu Fedu?“ řekl listu New York Times John Makin, starší společník v konzervativním think-tanku American Enterprise Institute. Ostatně poslední američtí prezidenti mají tendenci ponechat šéfa Fedu ve funkci bez ohledu na to, která strana ho neminovala. Jejich snahou je zachování kontinuity v oblasti měnové politiky a důvěry na trzích. V posledních třech desetiletích měl Fed pouze tři předsedy.
Bernankeho předchůdce a kolega z republikánské strany Alan Greenspan stál v čele Fedu osmnáct let a získal opětovnou nominaci od tří prezidentů včetně demokrata Billa Clintona. Bývalý prezident Ronald Reagan ponechal ve druhém období Paula Volckera, který nastoupil do čela centrální banky za vlády Jimmyho Cartera.
Pozdě rozpoznal závažnost hypoteční krize Přestože mají demokraté v Senátu většinu a potvrzení Bernankeho ve funkci by tak nemělo nic bránit, očekává se o jeho nominaci bouřlivá diskuze. Zákonodárci Bernankeho, který si nadělal nepřátele napříč politickými stranami, obviňují, že pozdě rozpoznal závažnost hypoteční krize a neudělal dost pro ochranu amerického spotřebitele. Vyčítají mu také, že na podporu ekonomiky vydává až příliš mnoho peněz z veřejných zdrojů.
„Fed stejně jako ostatní světové centrální banky v posledních letech čelil bezprecedentním událostem. Byli jsme neohrožení i opatrní, tak jak to okolnosti vyžadovaly, ale náš cíl zůstával stále stejný, obnovit stabilní finanční a ekonomické prostředí,“ řekl Bernanke na adresu svých kritiků během tiskové konference k vyhlášení své nominace.
Fed pod Bernankeho vedením snížil úrokovou míru téměř na nulu a napumpoval skoro bilion dolarů do bankovního systému, aby oživil úvěrové trhy. Přestože na záchranu finančních institucí vynaložil stovky miliard dolarů, pomoc investiční bance Lehman Brothers Fed odmítl. Za tento krok Bernanke a jeho tým sklidili kritiku. Po kolapsu banky Lehman Brothers se totiž finanční krize značně vyostřila.
***
Bernard Shalom Bernanke Americký ekonom a současný předseda výboru guvernérů Federálního rezervního systému Spojených států (Fed). Předtím byl jeho členem a předsedou prezidentského sněmu ekonomických poradců. Do čela Fedu byl jmenován 24. října 2005 prezidentem Georgem W. Bushem. Do úřadu nastoupil na přelomu ledna a února 2006. Vystudoval Harvard University a doktorát z ekonomie získal na Massachusetts Institute of Technology. Vyučoval také na Stanford Graduate School of Business, New York University a Princeton University. Je považován za odborníka na příčiny velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.
