Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Beru vážně většinu, ale děsím se referend

Česko

  16:35
PRAHA - Ivan Medek se domnívá, že ze současných parlamentních stran by případného obviněného ministra odvolali z vlády jen zelení a snad i ODS.
LN V pondělí uplyne devadesát let od bitvy u Zborova, ve které se vyznamenal váš otec. Jak si to výročí připomenete?
Já si ho připomínám často, dokonce se velmi živě pamatuju na výročí v roce 1937, to mi bylo dvanáct let. Oslavy byly veliké, ale zdálo se mi to normální. Nejenom proto, že se ve škole recitovaly básničky, ale především proto, že o Zborovu každý něco věděl. Význam té bitvy nebylo třeba vysvětlovat, přestože to byla bitva malá a v rámci světové války svým způsobem bezvýznamná. Ale byla to první velká operace československých vojáků, ještě v rámci ruské armády. Čeští velitelé si dokonce sami naplánovali formu útoku a prorazili do rakouských zákopů. Pak už to bylo jednodušší, protože v rakouských zákopech byli sice na jedné straně Maďaři, na druhé snad Němci nebo Rakušani, ale uprostřed byl plzeňský pluk. Takže když tam naši vtrhli a ti Plzeňáci slyšeli, že mluví česky, začali se rychle vzdávat. Bylo tam přes tři tisíce zajatců. To v roce 1937 věděl každý. Pak si ještě vzpomínám na výročí v roce 1967, kdy mě pozvali do kulturního domu na Hanspaulce místní vlastenci, abych tam něco o Zborovu řekl. Myslím, že připomínat tu bitvu je důležitá věc. Je to jeden ze zlomových momentů našich dějin.

LN Spisovatel František Langer dokonce píše že „bělohorská bitva a zborovská bitva jsou začátkem svých epoch“. Čím to, že o bitvě na Bílé hoře se mezi školáky ví, ale o bitvě u Zborova nikoliv?
Já si myslím, že je to dáno samozřejmě komunistickou dobou.  

LN Jsme už ale osmnáct let poté.
Není to moc vidět. Některé domy jsou sice omítnuté a k dostání jsou věci, které dřív nebyly, ale ve způsobu myšlení to moc nevidím. A co se týče těch bitev, je to vůbec zvláštní situace: my se s větší radostí nebo takovou malinko masochistickou ochotou učíme raději o bitvách, kdy jsme prohráli, třeba Bílá hora nebo Lipany.

LN V čem vidíte příčinu?
Já mám pocit, že to je způsobeno tím, že nad svými dějinami velmi často pláčeme. Myslíme si, že to, co se nám stalo, je absolutně nespravedlivé, protože my jsme byli vždycky dobří, my jsme se nikdy nedopustili něčeho špatného, až řekněme na toho Žižku, ale na toho jsou různé výklady. To, že se hrstka Čechů kdysi vzchopila a bojovala v legiích za svobodu nebo že někteří kluci odjeli do Anglie bojovat v rámci britského letectva proti Němcům, to považujeme spíše za individuální věc. Navíc jsou tam podle názoru mnoha lidí kontroverzní postavy, třeba generál Syrový. Lidé si představují, že to byl kolaborant, což je samozřejmě absolutní nesmysl. Podobně si dlouho představovali, že byl kolaborantem generál Eliáš. Trvalo dlouho, než naši historici i politici pochopili, že to byl hrdina. Aby se něco změnilo, museli bychom začít v rodinách. Dokud se děti nebudou učit od rodičů a dokud nebudou ve školách schopní učitelé, dokud nebude historie přinejmenším stejně důležitá jako chemie, fyzika nebo ekonomie, těžko se něco změní.

Ivan MedekLN Zvou vás školy k besedám na legionářská témata?
To je dobrá otázka. Pozvali mě několikrát do jedné školy v Mělníku, kam chodily děti mého syna, který tam bydlí. Jinak ne. Kdo by mě zval? To u nás není zvykem.

LN V našich dějinách není neobvyklé, že ti, kdo za něco důležitého bojují v první linii, jsou po vítězné bitvě přehlíženi. Potkalo to i legionáře, a nejen za komunistů. Poměrně macešsky se k nim zachovala už první republika. Považujete to přehlížení hrdinů za náš národní rys? 
Já nevím, jestli je to národní rys, je to možná takový strach, aby někdo nevynikl nad někoho druhého. To je spíš náš národní rys – nedůvěra vůči každému, kdo malinko vykukuje. A kdo hodně vykukuje, ten už je nebezpečnej, tam už je třeba ho maličko srovnat. To bylo za Rakouska, to bylo za první republiky, samozřejmě za komunistů a ještě je to trošku i teď.

LN Co se s tím dá dělat?
No zase, vychovávat lidi. Když tohle říkám, tak jsem si vědom toho, že to může znít směšně. Víte, Železný, ředitel Novy, mně jednou v soukromé debatě řekl: Prosím vás, nikde neříkejte, že je třeba lidi vychovávat, to je mentalita obrozenců 19. století, to je dávno mrtvé, lidem je třeba rozumět a chápat, co sami chtějí. Já jsem řekl: No to to dopadne, protože když se budete lidí ptát, co sami chtějí, tak je to hrůza. Já se například teď při debatách kolem radaru děsím eventuálních referend. Lidé se budou bránit vždycky. Kdybyste se jich zeptal, jestli se u nich má postavit třeba elektrárna nebo televizní věž, taky by protestovali, protože tam chtějí chodit na borůvky a chtějí tam mít svůj klid. Já to naprosto chápu. Na druhé straně: jakmile by bylo odhlasováno všeobecné referendum s podmínkou, že se musí nejdřív zjistit postoj lidí, tak vás ujišťuju, že jsme za chvíli u tématu trest smrti, u tématu, co budeme dělat s Cikány, protože ty je nejlepší vyhnat. Nebezpečí, že se toho zmocní taková ta spodina, to je všude na světě, proto se toho bojím. O těchhle věcech nemá rozhodovat takzvaná většina, protože ta většinou o tom vůbec nic neví nebo reaguje spontánně, jak se reaguje v hospodách nebo na ulicích. To není pohrdání většinou. To je vědomí, že většina nemůže z praktických důvodů nést tu odpovědnost.

LN Zatímco před devadesáti lety jsme měli přeběhlíky, kteří se se vztyčenou hlavou zasloužili o vznik státu, dnes máme přeběhlíky, kteří se se sklopenou hlavou zasloužili o vznik vlády. Je pro nás existence těch dvou přeběhlíků užitečná?
Já bych se především neodvážil ty dva typy přeběhlíků srovnávat, protože legionáři něco obětovali a byli si vědomi všech rizik, která jsou s tím spojená. A především to dělali proto, aby tady vzniklo něco, čemu hluboce věřili. Ti dnešní přeběhlíci – mimochodem netřeba je zesměšňovat, protože takhle ze strany do strany přebíhají lidé všude na světě, v nejživější paměti je Churchill, který přešel zleva doprava – přece jenom uvažují krátkodoběji, z hledisek praktických. Já je naprosto respektuju. Myslím, že není třeba se jim smát, ale zároveň není třeba z nich dělat hrdiny.

LN S vládou, které dali život, jste spokojen?
Já ještě nevím, co ta vláda bude dělat. Zatím dělá takové ty nejnutnější kroky. Ještě se nedá říct, že vládne. Vládnout začne, až bude schválený rozpočet a až bude schválená reforma. Ivan Medek

LN Ta už má ale docela jasné kontury. Nepovažujete přitom kompromisy, které tu Topolánek udělal, za příliš veliké?
To nemůžu nijak odborně posuzovat, protože nejsem národohospodář, ale myslím si, že bez určitých kompromisů se nedá dělat v politice vůbec nic a že tento kompromis by umožnil aspoň začít uplatňovat základní principy reformy. Jeden z hlavních problémů naší společnosti – a souvisí to samozřejmě i s reformou – je ten, že je u nás pořád velká vrstva lidí, kteří nemusejí pracovat. Kterým se jinak řečeno vyplatí nepracovat, a tohle je třeba změnit. Je třeba udělat taková opatření, a netýká se to samozřejmě jenom Romů, aby se všem lidem u nás vyplatilo pracovat.

LN Patříte tedy k těm, kdo ohlašovanou reformu považují za správný, byť malý krok? Ano, je to, řekněme, první krok. Ten nemusí být příliš veliký, protože by se pak – obrazně řečeno – mohlo zakopnout o lidi, kteří principiálně jsou proti každému kroku. Ten malý ale spíš akceptují.

LN Nejdiskutovanější postavou současné vlády je lidovecký vicepremiér. Má podle vás odstoupit ministr, který je obviněný z přijetí úplatku?
To je věc, která trošku souvisí s tou národní tradicí. Všude na světě by v té vládě už nebyl, všude. Je to absolutně nemožné. On by nemusel být vyhozen, on by mohl odejít až do vyšetření svého případu, ten úřad by nemusel řídit jiný ministr, mohl by ho řídit náměstek, předseda vlády by mohl někoho pověřit prozatímním řízením. Ale s takovýmhle obviněním a s takovým obecným mediálním tlakem by neobstál v Německu, ve Francii, v Anglii nikdo. Podle mého soudu je trošku problém, že my máme příliš mnoho politiků a velmi málo státníků. V klasické politické straně, což je lidová strana snad jenom věkem, by něco takového nebylo možné. Ta strana by se sama ve vlastním zájmu snažila toho dotyčného muže přimět, aby se na dobu vyšetření případu vzdal výkonu funkce.

LN Proč není současná lidová strana klasickou stranou?
Protože jí chybí to, co v klasické politické straně vždycky má být: vyvážený poměr mezi těmi, kteří stranu tlačí dopředu, a těmi, kteří kritizují, vytvářejí život té strany. Není to strana, která se snaží získávat nové a nové členy, získávat nové a nové myšlenky, jít prostě dopředu. Ta strana je ve svém základním myšlení příliš dlouho uzavřená v takové starosvětské představě o tom, co je dobrý člověk. To jsou takoví ti dobří, správní Moraváci řekněme. Ale to je nesmysl. Podle mého soudu je lidová strana v té situaci společně s katolickou církví.

LN Myslíte, že by jiné parlamentní strany nebyly pasivní a dokázaly jednat, kdyby ony měly ve vládě svého Čunka?
Já nechci být kritikem všech politických stran, nehledě na to, že se mi zdá, že o straně komunistické se nedá vůbec hovořit, tam bych se vyhnul jakékoliv zmínce. Já mám pocit, že tato strana měla dávno sama odstoupit, kdyby měla trošku cti v těle – prostě zmizet. Sociální demokraté jsou dneska tak nejasná a nečitelná strana, ve které je tolik bývalých komunistů, že prostě nevěřím tomu, že by něco podobného dokázali. ODS je vládní strana, která se pořád ještě profiluje, pořád ještě není úplně srovnaná. A co se týče zelených, tam bych řekl, že by asi jejich obviněný ministr odstoupil.

Ivan MedekLN U ODS byste si troufl tipnout, jestli by obviněného ministra odvolala?
U ODS bych si troufl tipnout, že by tam mohla být většina lidí přesvědčených, že by ten ministr měl odstoupit. V lidové straně jsou samozřejmě taky takoví lidé, to já vím. Ale já nechci lidovou stranou pohrdat, je to koneckonců strana, ke které se člověk často vracel. Ale je tam něco, co je trošku mimo současnost. 

LN Vidíte v KDU-ČSL tváře, které by do strany mohly přinést nový vítr?
Já nepochybuji o tom, že tam takové tváře jsou, ale když dovolíte, tak je nebudu jmenovat. Jakmile bych ta jména vyslovil, byl by to – jak se lidově říká – polibek smrti. 

LN Kdybych se vás zeptal, kterého ze současných ministrů si nejvíc považujete pro jeho práci, uvedl byste konkrétní jméno?
Mně se ze současné vlády líbí ministr spravedlnosti.

LN Čím vás zaujal?
Především svojí slušností a určitou noblesou celého projevu a klidem, s jakým přistupuje k řešení problémů, kterých tam má spoustu.

LN Nevyčítal jste mu přístup v případu Krejčíř?
Každému člověku v takové pozici by jistě bylo možné vytknout, že tam poslal tyhle policajty, a neposlal jiné, ale to je technická otázka. To není otázka principiálního postoje.

LN Řekl jste, že by komunisti měli zmizet. Oni ale evidentně zmizet nechtějí. Neměla by se komunistická strana zakázat?
To se už nikomu nepovede, protože komunisté nikdy nebyli hloupí. Byli nebezpeční, ale hloupí nebyli nikdy. Oni neudělají takovou chybu ve svých stanovách a podobně, aby bylo možné je na základě toho zakázat. Musíme se smířit s tím, že tady nějaký čas ještě budou. Ono se to týká celé společnosti, protože pakliže něco potřebujeme do budoucnosti, tak je to trpělivost. Změny v myšlení lidí vyžadují mnoho času a demokracie není jenom určitá politická struktura, ale především vztahy mezi lidmi.

LN Nedávná nadsázka ministra Vondry o možném obnovení povinné vojenské služby vás vyprovokovala k napsání takové menší glosy, ve které uvádíte: „Pokud si všichni naši občané, muži i ženy, neuvědomí, že mají vůči této zemi a především vůči demokracii konkrétní povinnosti, bude to moc špatné. Kdo v případě ohrožení – a to nemusí přijít jen zvenčí – nahradí civilní obranu?“ Není idealistické očekávat, že všichni občané budou v případě potřeby bránit ohroženou vlast?
Pokud by tomu bylo takto rozuměno, pak to samozřejmě idealistické a nepraktické je. Ale proč by nemohla být zavedena nějaká služba pro mladé lidi? Ne že by cvičili s flintama nebo si hráli na vojáky, ale ať se starají o staré a nemocné lidi. Podívejte se, jak vypadá situace v léčebnách dlouhodobě nemocných. Jak jsou tam na tom nemocní, v jaké situaci jsou sestry, které jsou třeba dvě na půl patra. Jak jsou placené a co všechno musí dělat. Ať se taková služba předepíše mladým lidem jako určitá povinnost. Pakliže nebudou mít od svého mládí vědomí nějaké povinnosti vůči společnosti nebo povinnosti vůči slabším, tak co s tím? Budou se jenom prát, pít pivo, nadávat a stěžovat si. Já si myslím, že člověk má být vychováván už v rodině k věcem, jako je povinnost, jako je kázeň, jako je úcta, jako je zodpovědnost, jako je slušnost a jako je mravní jednání. To si musí každý vyřešit sám, zejména tu poslední otázku. Na ni lze odpovědět samozřejmě různě, a ta nejhorší odpověď by byla: Co to je morálka nebo co to je pravda? Na tom se dějiny lámou.
Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...