Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Betlémskou hvězdou mohly být planety

Česko

Nebeské znamení, které mělo přivést Tři krále do Betléma, mohlo být čistě symbolické. V historických análech ale najdeme záznamy o pozoruhodných astronomických úkazech, které se v té době na obloze objevily. Podle astronoma Jana Veselého je však jejich spojování s Písmem pouhá spekulace.

LN Podle historiků se měl Ježíš narodit pravděpodobně někdy v letech sedm až čtyři před naším letopočtem. Co zajímavého se tehdy dělo na obloze?

Ačkoli je z hlediska křesťanské víry naprosto nepodstatné, zda je Ježíš skutečnou postavou a zda se na nebi nějaká hvězda objevila, nejen historikové si položili otázku, co zajímavého se na obloze dělo okolo roku nula. Astronomové našli několik úkazů, které by mohly reprezentovat betlémskou hvězdu. Především se soustředili na vzájemná setkání planet (konjunkce), komety, zatmění Slunce či Měsíce.

* LN Díky čínským hvězdářům je známo, že se v podezřelém období na nebi objevily nejméně dvě nové hvězdy, dnes bychom řekli novy. Proč se právě ony nestaly impulsem k legendě?

Měl-li být úkaz dobře viditelný pouhým okem, šlo by podle dnešního názvosloví spíš o supernovy. Novy jsou přece jen slabší. V tehdejší době to ovšem nerozlišovali. Zkoumáme-li legendu o hvězdě betlémské z technického hlediska, najdeme v Bibli poměrně striktně určené podmínky. Jednou z nejpodstatnějších je jistá trvalost úkazu, protože mudrcové z východu za ní šli dost dlouhou dobu, aby je přivedla až do Betléma. Období viditelnosti supernovy očima může v extrémních případech trvat mnoho týdnů, takže zcela vyloučit tuto možnost nelze. Nevím však, jak jasné a trvanlivé byly nové hvězdy zaznamenané čínskými hvězdáři.

* LN Často se hovoří o Halleyově kometě, která se objevila na konci léta roku 11 před naším letopočtem. Mohla být považována za vánoční hvězdu?

Kometa, ač se hojně vyskytuje nad lidovými betlémy a na vánočních stromcích, bývá diskvalifikována proto, že byla, podobně jako zatmění Slunce, vždy považována za zlé znamení. Narození mesiáše by mělo zvěstovat znamení pozitivní.

* LN Proč se zpočátku „hvězda“ znázorňovala jako zářící těleso s proudem paprsků ozařujících Betlém? Až na pozdějších kresbách se tento ohon stáčel do různých stran, takže „hvězda“ začala připomínat kometu.

Zřejmým předobrazem panny Marie s Ježíškem je kojící egyptská bohyně Isis. Občas byla scenérie kojící Isis osvětlena Sluncem, jehož paprsky směřují do všech stran. Odtud tento symbol patrně převzalo křesťanství. Kometa nad jesličkami představuje spíš lidovou tvořivost. Za původce této „módy komety“ je považován Giotto di Bondone, kterého uchvátila kometa (že to byla právě Halleyova, je ovšem čirá spekulace) na začátku 14. století.

* LN Proč nemohl být betlémskou hvězdou meteor, lidově označovaný jako padající hvězda?

Problém je hlavně v krátkém trvání tohoto úkazu a patrně i v tom, že narození Spasitele by měl zvěstovat úkaz, který bude mít nějaký hlubší teologický nebo rituální význam.

* LN Mezi možnými vysvětleními jste zmínil zatmění Slunce a Měsíce - tyto jevy ale na rozdíl od hvězd příliš nezáří...

Patří ale mezi nejnápadnější úkazy na obloze. Pokud jde o pojem hvězda, pak planety - v tehdejší interpretaci tedy i Slunce a Měsíc -byly chápány jako zvláštní druh bludných hvězd, což bychom neměli slučovat s dnešním fyzikálním obsahem pojmu hvězda. Naopak komety byly v té době často vykládány jako atmosférický úkaz. To je další argument proti ztotožnění betlémské hvězdy s kometou.

* LN Na začátku jste zmínil setkávání planet...

Právě potřeba hlubšího významu nebeského úkazu, který měl být tím pravým znamením, vede k úvahám o konjunkcích planet. Mudrcové přišli z východu, takže lze oprávněně spekulovat, že znamení, které je přivedlo, muselo mít nějaký astrologický význam. Ve hře je například konjunkce Jupitera s Venuší roku 2 př. n. l. To jsou dvě nejjasnější planety a úkaz mohl přitáhnout mimořádnou pozornost. Mluví se také o konjunkci Jupitera se Saturnem, ke které došlo v 7. roce př. n. l. Ta je favorizována především pro symbolický význam. Jupiter měl představovat krále, Saturn Židy a souhvězdí Ryb, v němž ke konjunkci došlo, oblast zahrnující Judeu. Tuto spekulaci vyslovil už v 17. století Johannes Kepler. Právě proto, že tato konjunkce byla hned trojitá, mělo jít o znamení, které mudrce přece jen vyburcovalo k akci. Neměli bychom však zapomenout na to, že hledání nejlogičtější možnosti nemá nic společného s vírou, takže bychom si amatérský výklad Písma a úvahy o konjunkcích měli ponechat jen jako kratochvíli na dlouhé zimní večery.

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...