Nudíte se? Kupte si psa nebo rychlé připojení k internetu. Daniel Landa: Na nálepku „český Bono Vox“ si stále zvykám. Daniel Landa zahájil výsadbu vzácných dřevin. Landův skautský oddíl bude především o disciplíně. To jsou titulky v kulturní sekci Českého rozhlasu 88 (v současné době k nalezení na www.cro88.tk), nově spuštěného, byť imaginárního mainstreamového nacistického rádia. Legrace (či „guerilla marketingová odpověď na tupost radních a jejich ,experta‘, stejně jako na tupost programového ředitele Českého rozhlasu Medka a jejich výroky na zasedání Rady“, jak píší Britské listy), kterou leckdo nezkousne. Ale třeba sekce Téma týdne (Kateřina Brožová vydává best of ze své předchozí desky) nebo Píseň dne (Killing an Arab od The Cure) koutky spolehlivě zvednou.
Dvojboj o nejlepší, seriózně se tvářící internetovou kachnu ale tentokrát vyhrává Unie posluchačů (www.unieposluchacu.cz), která se rozhodla, podle vlastních slov, chránit zájmy konzumentů kultury. Hlavní činností Unie posluchačů je připomínat umělcům i organizacím, které je zastupují, že i posluchači a diváci mají svá práva. Díky jejich potlesku, pískotu a jásotu mají koncerty a jiné kulturní akce tu správnou atmosféru. Tím se stávají nezbytnou součástí uměleckého výkonu a vzniká jim tak nárok na autorskou odměnu. „Navštěvujete koncerty, výstavy, divadelní představení, nebo jiné kulturní akce? I Vy máte právo na odměnu za Váš autorský potlesk. (...) Nenechte se již více odírat ostatními autorskými organizacemi, dejte jim vědět, že bez nás posluchačů nebude kultura.“ Jako člen Unie můžete pobírat odměny za tlesky (0,01 Kč za jeden tlesk), expresivní projevy (0,02 Kč za jeden juch) a samotnou návštěvu (0,20 Kč). K dlužníkům Unie patří mj. Integram nebo OSA. A jak se můžete na této činnosti aktivně podílet? „Z každé kulturní akce, které se zúčastníte, pošlete fotografii sebe sama (nejlépe jak tleskáte či se jinou formou aktivně účastníte) na e-mailové adresy všech autorských organizací v ČR. Přestaňte ve chvíli, kdy i naši kolektivní správci autorských práv pochopí, že nelze platit za jedno dílo několikrát, několika různým organizacím.“
Oba koncepty jsou vytvořené z recese a pro zasmání, ale sdílejí i jedno tristní zjištění: jsou tím jediným, co se dá proti mnohdy nesmyslné a nepochopitelné realitě, jíž nastavují zrcadlo, dělat.
O autorovi| Jana Kačurová, redaktorka LN
