* LN Jak má podle vás vypadat česká technická vysoká škola 21. století?
Musí být silná v oblasti výzkumu a vazbě na praxi čili aplikovat výsledky. Sílu by měla mít v oblasti pedagogiky, především udržovat mezinárodní vztahy: hodně studentů ze zahraničí, zahraniční učitele, ale posílat též vlastní lidi do ciziny. A konečně: musí mít flexibilní systém řízení. To jsou tři pilíře moderní technické vysoké školy. Musí být též podnikatelská ve smyslu, že to, co vymyslí, by měla být schopna uplatňovat v praxi, s čímž souvisí vazby na inkubátory, na technologické parky...
* LN Může v dnešní době přežít jakákoli vysoká škola bez vazeb na firmy a aplikace?
Domnívám se, že technická vysoká škola ne. Samozřejmě, základního výzkumu je zapotřebí, ale musíme si definovat, co to základní výzkum skutečně je. V podstatě je pro nás vazba na průmysl existenční, vždyť i studenta musíme připravit na podmínky zaměstnanecké praxe.
* LN Spolupracujete s řadou firem. Ve kterých oborech nejvíce?
Fakticky ve všech oblastech, jež VUT nabízí. Třeba ve stavebnictví jde o velké, ale i regionální firmy, které pomáhají vytvářet profil absolventa. Právě stavaři jsou příkladem, že nám profesního bakaláře pomohou „střihnout“ podle potřeb, přesně na míru. Podobná spolupráce se týká kupříkladu strojírenství. Typičtí jsme pořádáním oborových dnů s Hospodářskou komorou ČR - firmy nám dopředu sdělí témata a problémy, které chtějí řešit, na konkrétní fakultě se věc pak zpracuje. Dochází tím ke spárování potřeb a možností školy.
* LN Myslíte si, že je to jedinečné pro VUT?
Nevím, jestli je to naše specifikum, například i VŠB-TU Ostrava je poměrně dost navázaná na praxi - třeba strojírenské klastry. Ono je to nutné. Co bych chtěl vypíchnout, je naše spolupráce s firmou Honeywell, která nám loni umožnila dostat do Brna nositele Nobelovy ceny za chemii Alana J. Heegera.
* LN V tom se střídáte s pražským ČVUT, které letos přivítalo Theodora W. Hänsche, držitele plakety za fyziku z roku 2005. Už víte, kdo přijede příští rok?
Zatím ne. Příprava je logistickou operací podobnou vojenskému cvičení. Ani nevíte, co jsem s tím zažil (smích). S návštěvou jsou spojeny i velké finanční náklady; v každém případě jsem rád, že nás do této „hry“ přijali také. Je to pro VUT v Brně velice významné, protože svými silami bychom asi nebyli schopni takové osobnosti do školy dostat. Jde o ohromnou prestiž.
* LN Vraťme se k vazbám na aplikace. Na VUT vznikly tři spin-off firmy: Invea-Tech, Phonexia a LTR Group. Jste spokojeni s tímto počtem?
V každém případě vidím prostor k navýšení. Nejde jen o počet, ale také o jasná a čitelná pravidla, jak zakládat spin-off firmy. V naší metodice je víceméně zdůrazněno, že nám nejde o ekonomické výsledky, o podíly univerzity, nýbrž o politický dosah, aby studenti viděli, že mají možnost podnikat pod deštníkem VUT. Čili výrazně spokojenější jsem - co se týká kvantitativních údajů - s inkubátory, protože jsou přeplněné a jde až o překvapující zájem. Myslím, že je to skutečně vzorové. Máme tam přes čtyřicet firem.
* LN Jste profesorem managementu. Jak se vaše akademické zkušenosti promítají ve skutečném řízení školy?
Když se podíváte na základní poučky managementu o cestě k úspěchu, tak v teorii je jednou z hlavních odpovědí komunikace s okolím. To platí i ve skutečnosti: je třeba komunikovat, vytvořit kvalitní tým, je potřeba nastolit ovzduší důvěry, aby lidé věděli, že to, co kážu, také dělám... To musíme dělat, bez toho to nejde. A bez kvalitních lidí také ne.
* LN Vaše škola se podílí i na dvojí výuce kurzů MBA. Sledujete nějakou změnu zájmu v souvislosti s hospodářskou krizí?
Trend je zajímavý. Upřímně řečeno, čekal jsem něco úplně jiného, a sice pokles zájmu, ale je to přesně opačně. Zájem o MBA studia je minimálně stejný, jaký byl před krizí, a změnila se hlavně jedna věc: firmy méně financují posluchače čili si to klienti platí sami.
* LN Platící studenti mohou být ke škole kritičtější, tak často argumentují i obhájci školného. Jaké je stanovisko VUT k jeho zavádění na veřejných vysokých školách?
Pořád stejné. Jsme ochotni akceptovat školné, které bude v rozumné výši a současně bude zajištěna sociální síť, aby na studium dosáhl každý. Je zřejmé, že školné nemůže být moc vysoké, musí existovat formy půjček, aby je absolvent splácel, až toho bude schopen. Školné nemůže být nikdy podstatnou částí příjmu vysoké školy; jde spíše o motivační záležitost a morální závazek školy, aby student, když už zaplatí, mohl klást vyšší požadavky. I dnes si už studenti díky zpětnovazebním šetřením a své reprezentaci dokážou zajistit zvýšení kvality.
* LN Máte 24 tisíc studentů. Tak, jak jsou nastaveny podmínky financování v českém vysokém školství, musíte spíše vzdělávat masu lidí, než budovat špičkovost, ne?
I bakalář musí být dobře vzděláván, škole jde dlouhodobě o zvyšování kvality a o vytvoření špičkových lidí, kteří budou vzdělávat jak bakaláře, magistry, tak doktorandy. Ano, bakaláři jsou orientováni profesním způsobem, ale elitu se snažíme budovat v oblasti PhD. studentů. Potřebujeme, aby tito lidé udrželi vědeckou kontinuitu.
* LN Jednou jste uváděl, že až třicet procent rozpočtu univerzit by mohlo pocházet ze spolupráce s firmami a z aplikací. Jak je na tom dnešní VUT?
Vidíme polarizaci mezi fakultami. Nemůžeme od Fakulty výtvarných umění čekat takovéto výkony, to rozhodně ne, ale klasické technické fakulty, jako jsou Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií nebo Fakulta strojní či stavební, už skutečně oněch dvacet až třicet procent rozpočtu v oblasti aplikovaného výzkumu tímto způsobem získávají.
* LN Velkou výzvou jsou finance z EU. Podle informací týdeníku EURO jsou v první desítce nejúspěšnějších projektů OP Výzkum a vývoj pro inovace, který rozdělí šest miliard korun, hned tři záměry VUT Brno. Čím to, že jste úspěšnější než ostatní?
Článek jsem četl a trochu se usmíval, protože v jeho podtextu jsou naznačovány nějaké zájmy moravské lobby. Nesmysl. Víte, ono je to prosté. Na VUT jsme zvolili filozofii, kdy mají fakulty plně v pravomoci přípravu projektů a současně nesou zodpovědnost: jak před akademickým senátem, tak před vedením školy, a to i s případným rizikem neúspěchu. Fakulty si zkrátka připravily projekty za pomoci výborných externích konzultantů, protože vědí, že v případě neúspěchu zaplatí náklady projektu z vlastních rozpočtů. Fakulty VUT dostaly velké pravomoci, ale mají též velikou zodpovědnost.
***
Spin-off firma Někdy také spin-out je firma založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví univerzity až do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. Duševní vlastnictví (většinou výsledek výzkumu) je firmě poskytnuto prostřednictvím licenční smlouvy nebo prodejem. Univerzita může - ale také nemusí - získat v spin-off majetkový podíl, společnost se naopak může s univerzitou dohodnout na využívání jejích laboratoří či poskytování služeb. Na činnosti firmy se obvykle podílejí i původci příslušného duševního vlastnictví. Většinou jde o malé a střední firmy, které obvykle nedisponují dostatečnými prostředky pro realizaci vlastních investičních záměrů, a proto nabízejí možnost vstupu investora. Typicky jde o firmu, kterou si založí studenti, aby rozvinuli nějaký vlastní nápad. V ČR je ale podobných firem zatím jen pár.
Profil Povolání: rektor Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, (60) je rektorem VUT Brno od února 2006, pro následující období je jediným kandidátem. Zaměřením informatik se postupně specializoval na operační a systémovou analýzu, rozhodování v podniku a řízení rizik. Vzdělání MBA získal v roce 1994 na Nottingham Trent University. Roku 2002 se na VUT habilitoval; dva roky nato byl jmenován profesorem. Šest let byl děkanem Fakulty podnikatelské VUT, v letech 2002-2006 prorektorem pro strategický rozvoj. Po roce 1989 byl konzultantem řady transformujících se podniků (Zetor, ŽĎAS, BVV, Zbrojovka Brno, Slovnaft Bratislava). Je autorem asi 160 odborných prací, 21 skript. Má dvě děti. Vysoké učení technické v Brně Tradiční technická univerzita založená v listopadu 1899 se v aktuálním žebříčku světových vysokých škol umístila mezi čtyřstým a pětistým místem. „Dlouhodobě patříme do TOP 500, ale chtěli bychom výš,“ říká rektor. Současný název má VUT od roku 1956, po roce 1989 došlo k rozvoji a vzniku řady fakult. Univerzitu tvoří osm fakult, z nichž nejnovější je fakulta informačních technologií (2002). Mezi špičkové programy VUT patří materiálový výzkum, letecké inženýrství nebo nanotechnologie. „Nemáme výkladní skříň, spíše jsme obchodním domem se spoustou výkladních skříní,“ komentuje Rais. Školu navštěvuje v současnosti 24 tisíc studentů.
O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je redaktorem týdeníku EURO
