„Ty návrhy neodpovídají realitě. Klidně se vsadím, že v takovéhle podobě se to prostě nestane. Spíš se podobně jako v roce 2002 bude po volbách hledat nějaké ospravedlnění, proč ty sliby nelze splnit,“ prohlásil Petr Sklenář, hlavní ekonom makléřské společnosti Atlantik FT.
Opatření na příjmové stránce rozpočtu, kterými chce ČSSD část nově vzniklých výdajů pokrýt, podle něj celkové náklady nevyváží ani zdaleka.
„Ke stabilizaci rozpočtů je u nás potřeba zásadní zářez. Buď razantně snížit výdaje o sto miliard, nebo o stejnou sumu zvýšit daně. Bez toho se veřejné finance nepodaří vyrovnat. A musí k tomu dojít, bez ohledu na to, jestli to pro někoho je, nebo není priorita. Když není, tak to jen bude více bolet,“ upozornil Sklenář.
Navíc nejde jen o samotný rozpočet, který by nejspíš další zadlužování ještě nějakou dobu unesl, i když s nepříjemnými následky do budoucna. Česko má totiž nůž na krku ze strany ratingových agentur. Pokud vláda po volbách nepřijde s důvěryhodným plánem na stabilizaci hospodaření, hrozí zemi zhoršení hodnocení.
„Ta hrozba je velmi reálná. Ratingové agentury nejsou žádní politici, kteří jen straší. Každé snížení hodnocení nám prodraží splátky dluhu a celkově zdraží financování, což značně zkomplikuje naší cestu ke snižování deficitu,“ uvedl Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. Magická formulka o snižování schodků a o zdárném přijetí eura je však podle analytiků pro české politiky často jen povinnou frází, kterou dokážou připojit i k návrhům, jež jdou přímo proti ní.
„Sice se tu o euru hodně mluví, ale nikdy ho žádná vláda nepovažovala za prioritu. Vždy tu byly priority jiné, bez ohledu na rétoriku,“ řekl Sklenář.
