Mám pocit, že jsme čím dál víc bombardováni silnými a ještě silnějšími slovy. Potvrdilo se to i v komentářích, které následovaly po semináři Národní ekonomické rady vlády (NERV) ke vzdělávání. Přestože experti NERV de facto souhlasí se zásadními kroky, které dělá současné ministerstvo školství (včetně zavádění státních maturit a plošného testování nižších tříd), a ministr školství souhlasně pokyvuje na téměř všechna doporučení expertů, v novinách se nad tímto sdělením objevil velký titulek „Spor před tabulí“. A v rádiu jsem dokonce slyšela, že je zbytečné, aby experti politikům radili, protože politici nechtějí, aby byli lidé vzdělaní. No, lidé to tak asi mají rádi, ale nevím nevím, co budeme dělat, až bude těch silných slov opravdu potřeba. Jedna z mála věcí, v nichž se ministerstvo školství a NERV rozcházejí, je potřeba druhého povinného jazyka na základních školách. Tady mají asi pravdu ekonomové, kteří říkají, že druhý povinný cizí jazyk na základní škole není dobrý nápad. Podle nich by bylo efektivnější soustředit se maximálně na angličtinu a peníze, které by spolknul druhý povinný jazyk, využít jinak. Například na rozvíjení IT dovedností a finanční a právní gramotnosti.
Podle mne je další povinný jazyk pro všechny zbytečný už proto, že nemalá část žáků není schopna dva cizí jazyky školským způsobem zvládnout, ba dokonce se jim ty jazyky začnou plést. Něco jiného by bylo, kdyby žili přímo v jinojazyčných prostředích.
V mateřských školách bude zřejmě stejně dusno jako v nemocnicích, kde doktorům přidali, a sestrám ne. Důvodem je fakt, že začínající učitelky s vysokoškolským vzděláním musí dostat vyšší plat než jejich kolegyně, které dělají tu práci už léta. Je to svým způsobem paradox. Je známo, že zaměstnavatelé preferují před vysvědčením ze škol většinou praxi (a dobře vědí proč). Proto taky spousta vysokoškoláků těsně po škole shání zaměstnání tak těžko. Zaměstnavatel stát to ale vidí jinak: není důležité, co umíš, ale na co máš ten správný papír. Přitom nemálo starších učitelek nějaké pedagogické vzdělání už má. Jen si je při práci (a většinou i péči o rodinu) nestačily zvýšit.
S tím trochu souvisí i další věc, kterou řešil NERV: nestačilo by některým učitelům bakalářské namísto magisterského vzdělání? Ekonomové se ptají správně. Bezpochyby stačilo, i když se to pedagogickým fakultám ani odborářům nelíbí. Proč by nemohl třeba angličtinu učit člověk, který studoval její učitelství tři roky, když už při přijímacích zkouškách na vysokou školu musel prokázat znalost tohoto jazyka?
Po světě se rozmáhají nejen plagiáty diplomových a dalších prací, ale i lovci plagiátů. Například Rakousko se chystá v reakci na aféru kolem disertační práce exministra obrany Guttenberga prověřit možnost tvrdšího zákonného postihu případných „opisovačů“. A internetový server Plagipedi rovnou jmenuje politiky, jejichž diplomové práce by se měly zpětně prověřit. Skoro to vypadá, že pro politika by bylo lepší, kdyby vůbec žádnou diplomku nepsal a spokojil se s maturitou.
