Před časem narazily inovace v systému doručování soudních obsílek – byly v rozporu s předpisy. Lidé, kterým se nechce k soudu, mají štěstí, neboť jejich vyhýbání se obsílkám asi v rozporu s předpisy není. Nyní zase skončila databáze, v níž Státní ústav pro kontrolu léčiv shromažďoval informace z receptů. Činil tak totiž bez zákonného zmocnění. Údaje jsou to citlivé, ale i důležité, neboť s léky se u nás plýtvá, podvádí a korumpuje. Zneužití databáze je nebezpečí hypotetické, ale i módní. Byla by databáze se zákonným zmocněním o tolik bezpečnější? Neefektivní nakládání s léky naproti tomu není hypotetické, naopak je tak běžné, že už nikdo nehne brvou.
Nezapomeňme, že máme u nás systém státem garantovaného a placeného zdravotnictví. To znamená, že je každému z nás v zásadě jedno, co zdravotnictví stojí, o to vlezlejší však musí být stát, když nám platí doktora. Takže si zvykněme, že má důvod o nás shromažďovat informace. Každý, kdo například bez rozpaků používá kreditní kartu, tím těžko může být upřímně znepokojen.
Čtěte „Ústav nesmí...“ na straně 4
