Pár měsíců dělal pomocného tiskaře, ale pak se zas ocitl na dně. Jeho cestu vzhůru ukončily dluhy, které si ještě jako bezdomovec donesl do normálního života.
Noví kolegové Jonášovi při nástupu do práce fandili. „Pro každého takového člověka je těžké začít chodit pravidelně do práce. Honza to ale zvládl výborně,“ oceňuje kolega z tiskárny Jiří Kylar.
Pak to ale přišlo. Pražský dopravní podnik po Jonášovi žádal 126 tisíc korun. Na tolik ocenil přes čtyřicet nezaplacených pokut z doby, kdy Jonáš přespával v tramvajích. Někdejší bezdomovec dopravní podnik požádal o prominutí dluhů. Bez úspěchu. S pokusem o nějakou přijatelnou dohodu neměl štěstí ani jeho kolega z tiskárny. „Šel jsem se na dopravní podnik zeptat, ale neměli zájem o nějaké řešení,“ krčí Jiří Kylar rameny.
S obstaveným účtem se žít nedá, proto se Jan Jonáš vrátil k prodeji časopisu Nový prostor. Vydělá si sice míň než v tiskárně, zato peníze dostane na ruku. Podle manažera projektu Nový prostor Jakuba Chudomela to není prozíravé: „Buď se k dluhům postaví, nebo jednou umře někde ve škarpě.“
Pražský radní pro sociální politiku Jiří Janeček (ODS) nicméně Jonášovi vzkazuje: „Ať se na mě obrátí, já se na to podívám.“
Více čtěte na straně 4
