Pravost Slezských písní budou v Opavě řešit až za rok
OPAVA Nejdříve dá Opava dva miliony korun za festival nesoucí jméno Petra Bezruče - a o rok později zaštítí další setkání vědců nad tím, zda je slezský bard vůbec autorem děl, která u jeho jména uvádějí čítanky a slovníky.
Opava na Bezruče nedá dopustit. Když básník v roce 1958 zemřel, přišly na jeho pohřeb na opavský hřbitov tisíce lidí. Bránu hřbitova museli dokonce zavřít vojáci, jinak by se lidé u hrobu ušlapali. Od 1. září si Opavané připomenou rodáka měsíc trvající kulturní akcí - jubilejním padesátým ročníkem festivalu Bezručova Opava. I proto zřejmě pokračování sporů o autorství děl posunuli na příští rok.
Hlavní dramaturg festivalu Petr Rotrekl včera LN potvrdil, že problémem se už zabývali. „V příštím roce chceme tuto věc otevřít. Téma nazveme Mýty a legendy,“ upřesnil. Pozvat chtějí odpůrce i obhájce Bezručova autorství. Přípravný výbor nyní tvoří patnáctičlenný štáb, v němž je i literární vědec Slezské univerzity Jiří Urbanec, který zpochybňování Bezručova díla odmítá. „Pro literární vědce je to úžasné téma. Kdyby se Bezručovo opisování potvrdilo, musely by se přepisovat čítanky,“ připustil Rotrekl.
Polemika o Bezručově autorství vznikla už za první republiky. Komunistický režim ji umlčel, aby se opět rozhořela před čtyřmi lety, kdy vyšla kniha ostravského spisovatele Jana Drozda Autoři Slezských písní. Spisovatel tvrdí, že tvůrcem stěžejní části sbírky je Bezručův přítel, učitel a divadelník Ondřej Boleslav Petr. Bezruč podle Drozda psal úplně jiným stylem. Za Drozdovu teorii se staví i jiní znalci Bezručova díla, například ostravský spisovatel Miroslav Stoniš či zpěvák Jaromír Nohavica. Jiní milovníci literatury nevylučují, že básně mohli psát oba muži spolu. Přátelili se totiž v době, kdy byl Bezruč ve Frýdku-Místku zaměstnancem místní pošty. Oba tehdy vedli poměrně veselý život, ve kterém nechyběly ženy ani alkohol.
Těžko říci, jak by slezský bard, jak bývá Bezruč označován, reagoval na chystaná vystoupení skupiny Support Lesbiens nebo romských Gulo čar, na filmy německého režiséra Wernera Herzoga nebo na defilé mažoretek, akce, které se stanou součástí velkého festivalu. V rozporu se zprávami o „veselém životě“ se totiž o Bezručovi také tvrdí, že býval málomluvným samotářem. Neměl rád návštěvy a nerad se fotografoval.
Festival nesoucí Bezručovo jméno přitom vznikl ještě za jeho života s podtitulem „festival mladé bojující socialistické poezie“. V roce 1968 byl program Bezručovy Opavy vytištěn pouze černým písmem, což podle Jiřího Urbance ze Slezské univerzity chápaly orgány KSČ jako provokaci a výraz smutku nad sovětskou okupací. Od té doby se v Opavě delší dobu netiskly jakékoli programové plakáty v černé barvě.
„Po roce 1990 se ozývaly hlasy, které chtěly festival zrušit. Že prý byl totalitní, postižený komunistickou ideologií. Ale co tehdy postiženo nebylo?“ říká Petr Rotrekl. Tradice festivalů však v Opavě zůstala a letos zaplatí magistrát rekordní více než dva miliony korun. Poprvé budou diváky na sedmdesát programů lákat i velké billboardy.
Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se v Opavě narodil roku 1867. Jako šestiletý se přestěhoval s rodinou do Brna, ale na Opavsko se vracel. V Opavě má nyní kromě hrobu i památník, sochu a bysty. Je po něm pojmenován kulturní dům a v Ostravě se po něm jmenuje divadlo či nyní již nefunkční důl. Moc nechybělo, aby Havířov nesl název Bezručov. V Ostravici je přístupný Bezručův srub, součást Slezského muzea.
***
Po roce 1990 se ozývaly hlasy, které chtěly festival zrušit. Že prý byl totalitní, postižený komunistickou ideologií.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
