Až já tu nebudu (Jan Vladislav)
Před pár dny zemřel básník a překladatel Jan Vladislav. (...) Jako jinoch jsem nikdy žádné verše žádné dívce nesložil. (...) Zkrátka s poezií nemám spojen žádný opravdu silný zážitek... Až na jednu jedinou výjimku. Za komunistů se mi více či méně často dostávaly do ruky připašované exilové časopisy Listy a Svědectví. Nevím už, ve kterém z nich jsem jedenkrát narazil na „Samomluvy“ Jana Vladislava. Sotva můj zrak mimoděk přelétl prvních pár slov, nemohl jsem se už odtrhnout. Rozsekalo mě to na kusy jak u řezníka. Strašlivý záhul. Jestli někdo kdy dodal obsahu tomu zprofanovanému slovu „existenciální“, pak to byl Jan Vladislav v téhle básni. Pocit z ní se do mě vryl navždy... a s přibývajícím věkem se ve mně ozývá stále častěji a naléhavěji...
Jiří Pila
pila.bigbloger .lidovky.cz
Šmouhy na kráse
Používání národních symbolů by mělo mít jistá, byť jen nepsaná, pravidla. Dost už na tom, že fandové při mezinárodních utkáních na vlajku píší jména svých měst.
Před nedávnem mi sledování utkání Davisova poháru poněkud znechutil Radek Štěpánek, který si nechal ušít dres z české vlajky. Nebylo to nijak pohledné. Navíc, pokud se hráči v takovém dresu zápas nepovede, je to trapné.
Při zahájení utkání poháru s Francií jsem sice s uspokojením zaregistroval to, že Radek už má dres normální, zato mě znechutili někteří diváci – doufám, že to nejsou funkcionáři –, kteří si nechali ušít dresy podle někdejšího vzoru Radka Štěpánka. Jako bychom vše, co někde ve světě pár lidí napadne, museli používat honem i my. Správně se tomu říká opičit se po někom.
Tomáš Jurčík
jurcik.bigbloger .lidovky.cz
Neštěstí politické korektnosti
Neštěstí politické korektnosti a pozitivní diskriminace spočívá v tom, že se snažíme podporovat „slabšího“ tak, aby mu nebylo „ubližováno“. Příkladů najdeme neúrekom. Počínaje kvótami pro ženy v politice a jiným přístupem k Romům konče.
To nemůže nikdy dopadnout dobře. Romové samozřejmě okamžitě zjistí, že jsou na ně uplatňována jiná měřítka, a začnou toho využívat. A ženy v politice? Žádná kvóta na světě nemůže stvořit druhou Margaret Thatcherovou. Muži prostě dříve lovili a bojovali a ženy se staraly o ohniště a děti. Proto muži i nyní více v politice bojují než ženy. Jsou ovšem výjimky, které se poperou i s policajtem.
Ovšem když francouzský trenér v rámci jakési „korektnosti“ nepostaví do čtyřhry rozjetého Tsongu a místo něj dá přednost matnému Gasquetovi, tak to se můžeme jen radovat a jásat.
Jiří Hermánek
hermanek.bigbloger .lidovky.cz
lidovky.cz
Založte si svůj blog na www.lidovky.cz Otištěné texty jsou redakčně kráceny
