Minulou sobotu byli fanoušci Sparty v Hradci svědky porážky svého týmu, na což nešlo reagovat jinak než demolováním přistavených autobusů, které je měly zdarma odvézt na nádraží. „Nevím, proč je vozíme,“ zaznamenaly reakci jednoho z řidičů Novinky.cz. „Když normálního člověka chytí bez jízdenky, málem ho honíme po soudech. Takovouhle verbež převážíme zadarmo a takhle se nám odvděčí.“ Dobrá otázka. Policisté pak sparťany před nádražím zadrželi a nechali je spoutané pěkně poležet desítky minut na dlažbě, dokud nezačalo pršet. Kolega Petr Kolář ale byl už tou dobou naštěstí v cizině na dovolené, což je také důvodem, proč má tento týden Politický diář náhradního autora. Šíp (otrávený?) Jiřího Paroubka zasáhl dalšího zrádce. Na svém blogu na Aktuálně. cz si expředseda ulevil na adresu lidí, „kteří, ačkoliv měli pracovat pro ČSSD, prováděli politickou bigamii podporou Věcí veřejných“. Konkrétně má bigamistou být majitel agentury Médea Jaromír Soukup. Jenže ten měl kdysi taky pracovat pro předsedu zelených Martina Bursíka, místo čehož začal pomáhat sociální demokracii, a to úspěšným rozvracením zelených, jež vyvrcholilo pádem vlády. Pak zas chvíli byla jeho zájmem Demokratická strana zelených – kdepak je asi konec Olze Zubové? Paroubek je opravdu sebevědomý – předpokládal, že Soukup podrazí každého, jen jeho ne.
Uopoziční práce zůstaneme: zastavíme se u drobnosti, na kterou upozornil Paroubkův bývalý spolupracovník Petr Dimun.
Jde o zpravodaj pro zaměstnance ABL, a. s., z letošního ledna. V jeho úvodníku generální ředitel ujišťoval zaměstnance, že navzdory politickým ambicím z firmy rozhodně neodchází: „S politikou přichází do styku každý z nás, já tím více, že se snažíme získávat i státní zakázky, abychom zajistili stabilitu společnosti a tím i jistotu pro vás, naše zaměstnance,“ vysvětloval tehdy Vít Bárta. Každý má právo na vývoj, jen těch zklamaných zaměstnanců je člověku líto.
I Lidovými novinami proběhla zpráva, že v Británii chystají televizní film o Margaret Thatcherové. Soudě podle toho, co uniklo o scénáři – že stárnoucí Thatcherová je blouznivá alkoholička – půjde o klasický projev toho, jak si britská kulturně-mediální fronta vyřizuje účty s thatcherismem. Porážku ve světě politiky mu oplatí ve světě fantazie, kde thatcherovce triumfálně zvěční jako lidské trosky.
Vzácnou výjimkou byl film Královna z roku 2006. Je zajímavé, jak se režisér Stephen Frears dokázal vymknout očekáváním svého společenského prostředí. Alžběta II., představitelka instituce, jež podle pravověrných čtenářů Guardianu měla být dávno zrušena, z filmu vychází jako nejcharakternější a nejcitlivější člověk široko daleko. Ten, kdo ji chápe nejbystřeji, je Tony Blair, v té době už kulturními elitami pasovaný na válečného zločince. K bezradnému princi Charlesovi se chce člověku jen po paroubkovsku utrousit: „Ty jseš chudák!“ A Cherie Blairová, jejíž progresivní postoje nejlépe konvenují londýnské kavárně, z filmu vychází jako zcela nesnesitelná. Však taky scénář psal zeť Karla Schwarzenberga Peter Morgan.
O autorovi| MARTIN WEISS, komentátor LN
