BERLÍN Já sním o Vánocích bílých, zní česká slova slavné písně Irvinga Berlina White Christmas, kterou si v různých jazykových verzích zpívají lidé po celém světě. Podle některých vědců však vinou klimatických změn hrozí to, že si už za sto let budou moct lidé o Vánocích na sněhu nechat jen zdát.
Experti totiž mají za to, že pravděpodobnost „bílých“ Vánoc v mírném pásmu severní polokoule za posledních sto let výrazně klesla a do roku 2100 bude tento trend pokračovat. I když letos sněhová nadílka čeká na mnoho míst v Asii, Evropě i v Severní Americe, zvýšení teplot o 0,7 stupně Celsia od roku 1900 a předpokládaný nárůst do roku 2100 ukazují, že může být hůř.
„Pravděpodobnost zasněžených Vánoc je již nyní nižší než před pouhými 50 lety a v druhé polovině století bude sníh na mnoha místech stále vzácnější, “ podotkl FriedrichWilhelm Gerstengarber z Ústavu pro výzkum klimatických změn v německé Postupimi.
Například v Berlíně byla před sto lety šance na sněhovou nadílku od 24. do 26. prosince asi 20 procent. V současnosti je to jen 15 procent. A do roku 2100 šance na vánoční sníh klesne dokonce na pět procent. Berlín byl naposledy o svátcích zasněžený ve výjimečném roce 2001. S velikým sněhovým přídělem tehdy bojovala značná část Německa (letos se něčeho takového Němci bát nemusejí, aspoň podle meteorologů).
I když Vánoce na sněhu jsou už teď pro Berlíňany velikou událostí, Londýňané a Pařížané jsou na tom z tohoto pohledu mnohem hůř. Nad britskou metropoli totiž zasahuje přímořské klima a nad hlavní město Francie mírné kontinentální klima. Již nyní se zde sníh objevuje jen zřídka a za sto let se bílá nadílka možná bude podobat pouze bláznivému úkazu.
„Čím vzácnější se sníh stává, tím více po něm lidé touží,“ uvedl Gerstengarber. Dodal, že v městech v nízkých výškách, jako je třeba Berlín, který leží jen 30 metrů nad mořem, do roku 2100 nezůstane sníh „ležet“ skoro nikdy.
Kalamita hrozí i Norsku Co je toho příčinou? Mnozí experti mají jasno – globální oteplování, které svou činností urychluje člověk. Na změnách klimatu nese částečně vinu zejména tím, že vypouští skleníkové plyny vznikající při spalování fosilních paliv. Emise těchto plynů, především oxidu uhličitého, vzrostly od roku 1970 zhruba o 70 procent a podle nejhorších scénářů by se mohly do roku 2050 zdvojnásobit. Oteplování přitom znamená více záplav, vln sucha, silnější bouře a zvyšování hladiny oceánů. Paal Prestrud, ředitel centra pro mezinárodní výzkum podnebí a životního prostředí v Oslu, se domnívá, že v příštích desetiletích bude o sněhu často snít dokonce i norská metropole.
„Pravděpodobnost sněhu na Vánoce klesá ještě rychleji na místech jako Oslo, kde jsou průměrné zimní teploty teď skoro o jeden stupeň vyšší (než před sto lety) a začátek zimy je obzvlášť teplý,“ prohlásil Prestrud.
Pro Nory však mají Vánoce beze sněhu ještě jeden daleko horší rozměr. Tato severská země je totiž Mekkou běžeckého lyžování, kterého by se klimatické změny také mohly dotknout.
„Podmínky pro běžecké lyžování (v oblasti Osla) se zhoršily. V současné době bývá v průměru 100 dní ročně se sněhovou pokrývkou minimálně 25 centimetrů. V roce 1900 to bylo 150, “ zdůraznil Prestrud.
Americké národní středisko pro stav sněhu a ledu, které od roku 1978 shromažďuje snímky ze satelitu zobrazující sněhovou vrstvu na severní polokouli v březnu a dubnu, poukazuje na zmenšení zasněžené plochy asi o dva miliony kilometrů čtverečních na stávajících 36 milionů kilometrů čtverečních.
Za sněhem do Bavorska?
Německý klimatolog Gerhard MüllerWestermeier však tvrdí, že v mnoha oblastech s mírným klimatem bude v příštích dekádách sněhu spousta a že situace v jistých regionech se téměř nezměnila.
Města jako Mnichov, nemluvě pak o alpských oblastech, si podle něj podrží vysokou pravděpodobnost „bílých“ Vánoc i po roce 2100.
Mizející sníh *Před sto lety byla v Berlíně šance na to, že bude o Vánocích sněžit, přibližně 20 procent. V Oslu bylo v téže době v průměru ročně 150 dní se sněhovou pokrývkou. *V německé metropoli je v současnosti šance na sněhovou nadílku asi 15 procent. Do roku 2100 to bude jen pět procent. V Oslu je nyní jen 100 dní se sněhovou pokrývkou. * Hlavní příčinou je podle klimatologů globální oteplování. Průměrné teploty se totiž od roku 1900 zvýšily o 0,7 stupně Celsia. Emise skleníkových plynů vzrostly od roku 1970 zhruba o 70 procent a do roku 2050 by se mohly zdvojnásobit. Pramen: Reuters
Pravděpodobnost zasněžených Vánoc je již nyní nižší než před pouhými 50 lety. V druhé polovině století bude sníh vzácnější.
