PRAHA Záchranný plán na podporu ekonomiky Evropské unie je na světě. Ozdravný balíček počítá s celkovou pomocí pro hospodářství evropské sedmadvacítky ve výši 200 miliard eur (asi pět bilionů korun). Včera o tom informoval José Barroso, předseda Evropské komise (EK).
Z rozpočtů členských zemí by podle komise na záchranný plán mělo jít 170 miliard eur, zbylých 30 miliard eur půjde z rozpočtu Evropské unie. Celkem jde o 1,5 procenta ročního hrubého domácího produktu unie. Plán komise přitom počítá s tím, že vzrostou rozpočtové deficity členských zemí unie a u některých z nich i nad tříprocentní hranici, což by znamenalo prolomení paktu stability. Jde zejména o Francii, Británii, Irsko, Itálii, Řecko a Portugalsko.
„Ozdravný plán má několik částí. Snahou je posílit zaměstnanost, zlepšit situaci malých a středních podniků. Dalšími body plánu jsou podpora investic do výzkumu a vývoje, podpora automobilového průmyslu a stavebnictví,“ uvedl Barroso.
Neléčí příčiny krize, říkají o balíčku odborníci Reakce na záchranný evropský balíček jsou ale hodně rozporuplné. Ekonomové zmiňují, že tento plán měl přijít už dříve a mohl být i výraznější. Za vše hovoří akciové trhy v Evropě, které včera nechal ozdravný balíček zcela chladnými a většina z nich stejně poklesla.
„Záchranný plán je kompromisní variantou a jen jakýmsi manuálem pro národní vlády, jak postupovat při ozdravování ekonomiky. Zbytek je na konkrétní zemi,“ řekl Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB. „Záchranný balíček se na první pohled může zdát úžasný, pozitivně může vypadat i to, že Evropa následuje Ameriku v záchranných akcích. Zde ale platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Rozdíly evropského a amerického záchranného balíčku jsou zásadní. Američané se snaží uzdravit finanční sektor, aby zachránili trh nemovitostí, na kterém krize začala. Naopak Evropa neléčí zdroj krize, ale pouze její důsledek,“ varoval Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance. Klasickým příkladem léčení důsledků je, že chce EK pomáhat lidem, které krize připravila nebo připraví o práci. „To recesi zmírní, ale neodstraní,“ doplnil Pikora.
Plán byl zveřejněn jen den poté, co ozdravné záměry představila americká centrální banka (Fed). Ta hodlá vynaložit až 600 miliard dolarů.
***
Hlavní body záchranného balíčku * podpora zaměstnanosti * zlepšení podmínek pro podnikání * snazší dostupnost financí (půjčky pro malé a střední podniky) * větší investice do inovací, výzkumu a vzdělávání * podpora ekologicky šetrných technologií
