Zimní období galerie Obecního domu bude zasvěceno exotice dalekých krajů a romantice Divokého západu. Divácky vděčná expozice přiblíží celoživotní tvorbu jednoho z nejtalentovanějších ilustrátorů dobrodružné literatury Bohumila Konečného. V menším se tato výstava uspořádaná malířovými přáteli představila již v loňském roce v Plzni. Ve dvou velkých sálech Obecního domu přibylo ještě více obrazů, ale i osobních artefaktů z umělcova života.
Objevování dříve okrajových, vytěsňovaných uměleckých oblastí je v posledních letech zřetelným trendem. Důvody jsou dvojí. Jednak se značná část současného umění pro neškoleného diváka příliš uzavřela do vlastních intelektuálních konceptů, zároveň také dochází k narušení přísných hranic mezi vysokým a nízkým uměním, takže si i respektovaná galerie může dovolit sáhnout po dílech považovaných dříve za čirou komerci (Konečný, Burian), či dokonce za projev ne-umění (art brut). Výmluvné je, že jako autor ústředního motta výstavy, tedy jakýsi umělecký garant, tentokrát posloužil komiksový kreslíř Kája Saudek.
Bohumil „Bimba“ Konečný (1918-1990), muž ostře řezaných rysů, který sám sebe často využíval jako předlohu pro drsné kovboje a pistolníky, přirozeně tíhl k rodokapsové kultuře přelomu 30. a 40. let minulého století. Měl však talent od přírody a velmi dobrý cit pro formu odpovídající tématu, takže mu nečinilo potíže kreslit i karikatury či eroticky lechtivé obálky Humoristických listů. Nikdy nedosáhl pozice Zdeňka Buriana, přestože v některých rysech byl řemeslně zdatnější.
Pin-up girls na export Když jako student poslal své kresby mistrovi k posouzení, vytkl mu Burian, že nedokáže pracovat s detailem. Konečný však zřetelně tíhl k efektu celku a dynamice výrazu. Právě určitá schopnost povznést se v tomto zájmu nad detail ho často vynesla nad úroveň jeho ilustrátorského vzoru.
Více než Burian dokázal Konečný svůj styl přizpůsobovat a učit se od zahraničních vzorů. Jeho komerční reklamy vytvořené za první republiky pro firmu Baťa odpovídají západním trendům. Protože tu nebylo mnoho podobně schopných tvůrců, dostával Konečný zakázky na exportní plakáty ve stylu „pin-up girls“ i po roce 1948.
S českým zbožím se do zahraničí vyvážel výtvarný vkus, který v republice samotné prakticky neměl šanci ke zveřejnění. Ve stejné době maloval snaživý Konečný socrealistické plakáty s hesly Ve 4. roce pětiletky více uhlí a ocele a podobně.
Konečného výrazný styl a orientace na nesocialistickou estetiku způsobily, že i v krátkém období svobodnější tvorby na konci 60. let působily jeho obálky k románům Otakara Batličky a Jaroslava Foglara jako zjevení. Nic podobného na pultech nebylo.
Výstava v Obecním domě jitří sentiment i vzdává hold skutečně pozapomenutému malíři, na kterém vyrostly celé generace chlapců.
***
Když jako student poslal své kresby Zdeňku Burianovi, dozvěděl se, že nedokáže pracovat s detailem. Bimba však tíhl k dynamice výrazu.
