Ministerstvo financí požaduje zpřísnění zákonů o biopalivech, současné se dají obejít
PRAHA Při nakládání s biopalivy existují za současného stavu legislativy rizika daňových úniků. Aby jim bylo možné předejít, nebo je omezit, bude nutné změnit několik zákonů a vyhlášek. Vyplývá to z analýzy ministerstva financí.
Materiál si od ministerstva vyžádal kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, když projednával novelu zákona o ochraně ovzduší, která přimíchávání biopaliv řeší. Metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO, se do nafty přidává povinně od 1. září. Přimíchávání biolihu do benzinu má začít od ledna.
MF například poukazuje na to, že se při výrobě lihu nepoužívají automatická měření teploty a množství lihu. Pokud provozovatel odečítá teplotu z teploměru a zapisuje ji do ručně vedené evidence, může ji úmyslně zkreslovat, a tak snižovat základ daně.
Dalším rizikem je denaturace kvasného lihu pomocí benzinu. Pokud by výrobce přidal víc benzinu, než požaduje vyhláška, zůstalo by mu víc nedenaturovaného lihu. Zároveň by tím poškodil výrobce benzinu, který by prodal palivo s nižším podílem biolihu.
Materiál MF také upozorňuje, že existuje riziko fiktivního přimíchávání biosložek, zejména lihu, který by pak výrobce mohl použít k jinému účelu. Ministerstvo navrhuje k nápravě řadu opatření. Chce například zavést do zákona povinnost uvádět na daňovém dokladu údaje o množství a druhu přidané biosložky. Navrhuje zpřísnit kontrolu vývozu lihu do ostatních členských zemí EU, protože není zaručeno, že líh deklarovaný na vývoz skutečně skončí v zahraničí. Sněmovní kontrolní výbor při projednávání novely zákona v dubnu konstatoval, že riziko daňových úniků na spotřební dani existuje. Podle předsedy kontrolního výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) se ukazuje, že přimíchávání biopaliv nebylo dobře legislativně připraveno. „Na doprovodných vyhláškách se pracuje ještě nyní,“ řekl. Existenci rizik, o nichž zpráva hovoří, potvrdil. „Za současného stavu materiál ministerstva financí přiznává možné daňové úniky,“ dodal.
Také ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se při schvalování ve sněmovně postavil proti dřívějšímu termínu přimíchávání MEŘO do nafty.
Bionafta se vyrábí z rostlinných olejů, případně dalších surovin rafinačním procesem, tzv. esterifikací. V Česku jsou základní složkou metylestery řepkového oleje. Bionafta se přimíchává do konvenčních paliv a může se rovněž používat v čisté formě. Přidávání biopaliv do pohonných hmot má snížit závislost na dovozu ropy, přispět ke zlepšení ovzduší a také přinést odbyt zemědělské produkce.
Nahrazení části fosilních paliv biopalivy vyžaduje po členských zemích EU. Někteří experti ovšem varují, že rostoucí zájem o biopaliva zvedne ceny zemědělských komodit, protože zvýší poptávku po obilí, semenech a cukru.
