PRAHA Od prvního ledna se v Česku do benzinu začal přimíchávat biolíh. Teprve včera však Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, který by měl zamezit daňovým únikům, k nimž docházelo u lehkých topných olejů.
„Myslím, že pravidla, která byla dnes schválena, to z daňového hlediska ošetřují dobře. Kontrolní mechanismy, pokud budou fungovat tak, jak mají, by měly daňovým únikům zabránit,“ řekl Václav Loula, mluvčí Benziny.
Novelu, již musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky, jednomyslně schválili poslanci na včerejší mimořádné schůzi. Jejím účelem je vyloučit daňové úniky při výrobě biopaliv, ke kterému bude svádět daňový rozdíl mezi potravinářským a petrolejářským lihem. Ten totiž na litr lihu dělá téměř 250 korun.
Novela mimo jiné snižuje také sazbu spotřební daně na takzvanou směsnou naftu, tedy na naftu, která obsahuje nejméně 31 procent biosložky. „Biopaliva by se nemohla na trhu rozšířit, pokud nebudou státem podporována,“ uvedl k daňovému zvýhodnění Loula.
Tuto nižší sazbu daně potvrdila Evropská komise a platit může až do 30. června 2010.
Přestože ještě není k dispozici veškerá nutná legislativa, mají rafinerie povinnost přidávat biosložku do benzinu již od prvního ledna. Její objem musí za celý rok činit dvě procenta paliva, ale v jedné dodávce benzinu nesmí být více než pět procent biolihu.
„Biolíh se již aplikuje. V některých dodávkách je jeho objem nulový, v jiných se pohybuje kolem dvou procent,“ řekl Loula. Ten předpokládá, že v létě, kdy se spotřeba paliv zvýší, se bude procento biosložky v dodávkách zvyšovat. Podle něj jsou dnes již k dispozici metodické pokyny od celní správy. Další potřebné zákony by měly být schváleny do konce února. Platit by měly začít k prvnímu březnu.
Benzin s dvouprocentní biosložkou je jen prvním krokem ve snaze po zavádění paliva, které by bylo šetrnější k životnímu prostředí. Evropská unie totiž chce prosadit, aby v roce 2020 byl podíl biosložky v palivu deset procent. A to i přesto, že se začínají ozývat hlasy, že biosložky v konečném důsledku působí větší škody než užitek.
Podle Stavrose Dimase, evropského komisaře pro životní prostřední, působí používání úrody k výrobě biopaliv snižování lesního porostu a zvyšování cen potravin. Podobné hlasy zaznívají i v České republice. „Jsme na vážkách, zda zavádět vysokoobjemové složky, nebo to ukončit na těch již schválených pěti procentech,“ řekl Loula. Kromě již zmíněného zpochybňování pozitivního efektu biopaliv na životní prostředí by pro zavedení vysokoobjemových paliv bylo zapotřebí mít k dispozici i speciálně uzpůsobený vozový park. Návrh na rychlejší navyšování podílu biosložek v pohonných hmotách však včera Poslaneckou sněmovnou neprošel.
***
Funkční kontrolní mechanismy by měly daňovým únikům zabránit
