Duchovní rozměr Vánoc se sice stal oblíbeným námětem k hovoru, ale jen málokdo ho dokáže ve skutečnosti naplnit. Podle brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho ale i to „vnější“ v rozumné míře k Vánocům patří.
* LN Vánoce jsou jedním z vrcholů křesťanského roku. Co pro vás znamenají jako pro biskupa?
Radost i starosti. Starosti s přípravou na svátky a mnoha dalšími věcmi, vztahujícími se spíš ke konci roku. Radost z toho, co slavíme, a ze setkávání s lidmi. Těmi blízkými, pro které jsou svátky náboženským svátkem, i s těmi ostatními, kteří se Vánocemi cítí osloveni také jinak.
* LN A jak je vnímáte jako soukromá osoba, dá-li se to vůbec oddělit?
Úplně oddělit se to nedá. Vždycky na sobě nesu tíhu zodpovědnosti za svěřenou službu. Možná ale tím víc prožívám tajemství Vánoc. Samozřejmě je však rozdíl mezi tím, kdy se s lidmi setkávám úředně jako biskup, nebo jsem mezi svými příbuznými.
* LN Bráno podle výkladů obchodů začínají lidé s přípravou na Vánoce už koncem října... Jak vnímáte komercionalizaci vy?
Snažím se zdůrazňovat jinou stránku přípravy na Vánoce. Ale i to vnější v rozumné míře k Vánocům patří.
* LN Ale dárky taky dostáváte a dáváte. Co byste si přál najít pod stromečkem?
Z dárků mám pochopitelně radost, ale nedávám ani nedostávám nějaké cenné věci. Jsou to obvykle knihy, hudební nosiče, kalendáře nebo věci, nad kterými se společně zasmějeme. Už se těším a nechám se překvapit. Já dárky nekupuji. Buď si objednám cílenou věc, nebo z věcí, které jsem dostal ve dvou či více exemplářích, vytvářím „second hand“.
* LN Čemu jste se naposledy pod stromečkem zasmál?
Je to zvláštní, ale při štědrovečerní večeři se smějeme pořád, vyprávěným příběhům, glosám i dárkům, a nezpůsobuje to alkohol.
* LN Mnoho rodičů obvykle před Vánocemi řeší, jak dětem prozradit, že dárky nenosí Ježíšek. Co byste jim poradil a mají vůbec věřit na Ježíška?
Když rodiče říkají dětem, že dary nosí „Ježíšek“, není to určené k jejich klamání, ale je to určité symbolické vyjádření štědrosti Boha. Dříve tento symbol vytlačoval z ideologických důvodů východní import Dědy Mráze, dnes jej z veskrze komerčních důvodů vytlačuje západní import Santa Clause, což byl štědrý a sociálně cítící biskup, žijící ve 3. století ve městě Myra v Malé Asii. Ale zpátky k otázce - kdy mají rodiče říct dětem pravdu? Je to obdobné jako v jiných věcech. Kdy je ten vhodný okamžik, musejí poznat sami.
* LN Jak bude vypadat váš Štědrý den?
Brzy ráno zahajuji den společnou modlitbou s kanovníky a se všemi, kdo přijdou do katedrály. Následuje snídaně s kněžími. Přes den stavím v kapli betlém a řeším různé mimořádné věci, které předsváteční čas jakoby přitahuje. Odpoledne se kněží z biskupství i několika brněnských farností, řeholní sestry a někteří zaměstnanci opět sejdou v kapli na společných modlitbách. Po nich jdeme ke slavnostní večeři, kterou připravují sestry františkánky, a po jídle zpíváme koledy, dáváme si dárky a povídáme si do chvíle, kdy se rozejdeme za svými povinnostmi.
* LN K večeři máte kapra a salát?
Ano, ale já mám protekci a sestry mi připraví místo kapra řízek. Už od dětství, kdy jsem snědl žluklý rybí tuk, nemohu ryby doslova ani cítit.
* LN Teď trochu prakticky. Končí rok, který patřil patronu brněnské diecéze, svatému Pavlu. Jaký to byl rok, co se podařilo, nepodařilo...
Je těžké jej hodnotit v poločase, protože začal letos 29. června a skončí o rok později. Zatím v rámci tohoto roku proběhlo například setkání rodin ve Žďáru nad Sázavou, kterého se zúčastnilo přes tři tisíce lidí, byly otevřeny webové stránky, které se v této oblasti staly nejnavštěvovanějšími v České republice, proběhla úspěšná tematická konference. Ve „druhém poločase“ se chystá výtvarná a literární soutěž v různých kategoriích atd. Těší mě, že zatím nemohu říct, že se v souvislosti s Rokem sv. Pavla něco nepovedlo.
* LN Co vás teď z titulu vašeho úřadu nejvíce trápí? Je to nedostatek kněží?
Na prvním místě to není nedostatek kněží. Víc mě trápí, že my kněží, sám se z nich nevyčleňuji, sice přijímáme své povolání k službě, ale nepřijímáme tuto službu na sto procent, že prostě neděláme všechno, co je v našich silách a možnostech.
* LN Proč myslíte, že se mladí muži příliš nechtějí zavazovat ke kněžství?
Nedomnívám se, že je to problém jen kněžských povolání, ale všeobecné neochoty přijmout trvalé závazky a zůstat jim věrný. Kolik je dnes lidí, kteří dostojí svým doživotním závazkům třeba v manželství?
* LN Vy jste někdy litoval, že jste se rozhodl pro službu Bohu a lidem?
Ne, naopak. I v složitých situacích si uvědomuji, že jsem byl povoláním ke kněžství obdarovaný víc, než jsem schopný pochopit.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
