SLOVENSKÝ DIÁŘ
Čtyřicet miliard korun už mají Slováci uloženo na svých soukromých účtech u důchodových správcovských společností. DSS se tak stávají velkým hráčem ve slovenské ekonomice. Hráčem, v němž lidé z party kolem premiéra Roberta Fica nejsou, zato je tam spousta lidí z party kolem bývalého předsedy vlády Mikuláše Dzurindy.
Robert Fico trvá na tom, aby se odvody do druhého pilíře důchodového pojištění „na čas“ snížily z devíti na šest procent. Oficiálním důvodem je nedostatek peněz na účtech Sociální pojišťovny, z nichž jsou vypláceny penze přidělované ještě podle starého systému. Fico dokonce prohlašuje, že schodek je tak významný, že ohrožuje splnění kritérií pro zavedení eura v lednu 2009.
Nezahálí ani opozice. Expremiér Mikuláš Dzurinda, šéf Slovenské demokratické a křesťanské unie, chce znovu navrhnout přijetí ústavního zákona, který by zajistil nedotknutelnost penzijní reformy. Tak jako v únoru je i nyní bez šance. Ústavní ochranu důchodové reformy měl prosazovat, když byl u moci a měl v parlamentu aspoň jakousi většinu. Kdyby se tehdy dohodl s Mečiarem a pár dalšími poslanci, tak mohl mít i většinu ústavní. Jenže nedohodl se a tak teď může on a bývalý ministr financí Ivan Mikloš jen spílat Ficovi. Oprávněně, ale bez většího efektu.
Lidmi, kteří dnes rozhodují o osudu slovenských penzijních fondů, nejsou ani Fico, ani Dzurinda, ale Vladimír Mečiar a Ján Slota. Bez nich totiž Fico v parlamentu nic neprosadí.
Jistou nadějí pro DSS a jeden a půl miliónu lidí, kteří si v nich spoří na lepší penzi, je, že Mečiar i Slota jsou „zobchodovatelní“.
DSS, které mají ve správě hezkých pár desítek miliard, mají díky nim poměrně slušnou šanci Mečiara a Slotu přesvědčit, aby se Ficovi postavili. Což zatím oba více či méně dělají. Slota „věří v kompromis“ a Mečiar říká nahlas, že problémem není druhý pilíř, ale nedostatek peněz v Sociální pojišťovně.
Ale Fico, tlačený zřejmě lidmi, kteří sponzorovali jeho kampaně, trvá na svém. A používá stále tvrdší argumenty a podpásovější tahy. Víkendové školení novinářů v Alpách, které platily DSS, označil za korupci a novinářskou kritiku svého postupu proti DSS za zaplacenou. Jako by sám nevěděl, že se to dělá přece úplně jinak. V novinách, i v politice.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
