Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Boj proti covidu zvládal půl roku. Exministr Blatný se uplatní na Slovensku

Jan Blatný (7.dubna 2021) foto:  Petr Topič, MAFRA

Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný bude vedoucím klinickým pracovníkem pro interní a ambulantní medicínu a primářem hematologického a pediatrického oddělení v nové nemocnici v Borech v Bratislavě.
  15:32

Do Bratislavy přesouvá po mnoha letech v Brně, kde vybudoval jedno z referenčních hemofilických center. Během téměř pětadvaceti let působení na hematologii se specializoval především na vrozené a získané krvácivé poruchy, život ohrožující krvácení a trombózy.

Od října 2020 do dubna 2021 byl v čele ministerstva zdravotnictví, a to v době, kdy se ministři během covidové epidemie střídali jak na běžícím pásu. Blatný neusiloval o to, aby se udržel v politice, a tak se vrátil k svému oboru.

Za dobu epidemie covidu se jednalo o třetího ministra zdravotnictví. Úřad nejprve vedl Adam Vojtěch (ANO), který rezignoval 21. září 2020 s tím, že odchodem chce vytvořit prostor pro nové řešení epidemie koronaviru v době, kdy se situace v ČR výrazně zhoršila. Vojtěchovým nástupcem v čele ministerstva zdravotnictví se stal jeho někdejší náměstek Roman Prymula (za ANO). Ten skončil po měsíci poté, co se v médiích objevily fotografie, jak v nočních hodinách opouští restauraci (které musely být kvůli koronaviru uzavřené).

Blatný nastoupil s tím, že chtěl mimo jiné zlepšit komunikaci úřadu s veřejností a sdílení oficiálních dat týkajících se epidemie. K jeho prvním krokům patřilo v polovině listopadu zřízení protiepidemického systému PES, který měl systematizovat opatření proti covidu. Blatný ale na konci ledna řekl, že index PES už není pro určování opatření relevantní. Hlavním ukazatelem se pro vládu stala naplněnost nemocnic.

Blatného vedení ministerstva zdravotnictví provázela kritika, a to nejen trochu paradoxně kvůli komunikaci, ale také kvůli personálním otázkám. Během Blatného působení na ministerstvu z resortu odešlo několik důležitých zaměstnanců v čele s náměstkem pro zdravotní péči Aleksi Šedem, bývalým prezidentem lékárnické komory Lubomírem Chudobou, koordinátorem pro očkování Zdeňkem Blahutou nebo ředitelem Státního zdravotního ústavu Pavlem Březovským.

Počátkem března Blatný odvolal hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Funkcí hlavní hygieničky byla pověřená dosavadní ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Blatný opakovaně odmítl komentovat důvod změny. „Je to něco, co se nějakým způsobem děje,“ řekl. Blatného kvůli tomu kritizovala opozice i část zdravotnické obce. Za Rážovou se například postavilo devět ředitelů krajských hygienických stanic.

Blatný se stal terčem kritiky také kvůli výrokům, třeba tvrzení, že 10. ledna uvedl, že ČR testuje hodně. Nebyl také ochotný přiznat, že v minulosti podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii, volající po odchodu premiéra Babiše. Kritika na adresu Blatného eskalovala koncem ledna po jeho výrocích, že jen 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem je skutečně přímo s nemocí spojených. Babiš poté uvedl, že některá prohlášení nebyla na místě, a že je Blatný mediálně nezkušený.

Po většinu času se věnoval pediatrii

Narodil se do lékařské rodiny. Jeho prarodiče byli lékaři. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2005 získal na MU doktorát z oboru pediatrie. Od roku 2018 je docentem.

Ačkoli se původně specializoval na všeobecné lékařství, po většinu svého profesního života se věnoval pediatrii s přesahem do medicíny dospělých. Řadu let během své kariéry působil jako lékař a posléze jako primář na oddělení dětské hematologie ve Fakultní nemocnici Brno. Před nástupem na ministerstvo zastával funkci přednosty dětské hematologie a biochemie.

Od 29. října 2020 do 7. dubna 2021 byl českým ministrem zdravotnictví. Před nástupem na ministerstvo zastával funkci přednosty dětské hematologie a biochemie. Vyučoval také na Masarykově Univerzitě v Brně.

Původně začínal jako gastroenterolog, ale situace se časem vyvinula tak, že začal pracovat v hematologii, zejména v neonkologii. „Ať už jde o benigní onemocnění kostní dřeně, vrozené a získané krvácivé poruchy, hemofilii a podobně, to všechno jsou moje srdeční záležitosti,“ řekl pro online zdravotnické noviny Mediweb.sk.

Většina lidí pod pojmem hematologie představuje onkologickou část, stejně zajímavá a rychle se rozvíjející je podle něj ale i část neonkologická.

Autoři: ,

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....