Zdráhavost Západu nasazovat vlastní vojáky v boji se popisuje bonmotem: Máme velkou schopnost zabíjet, ale malou schopnost umírat. Ano, stačí desítky ztracených vojáků - třeba Američanů v Mogadišu v roce 1993 - nebo stovky civilistů - třeba Španělů v Madridu v roce 2004 - a armády disponující ničivou palebnou silou vycouvají ze Somálska, respektive Iráku.
I o pionýrských činech techniky lze říci: Máme velkou schopnost detekovat riziko, ale malou schopnost riziko překonávat. Ano, dnes víme, co všechno hrozí kosmickým letům, a dokážeme to precizně zkoumat. Raketoplán Endeavour odstartoval až na šestý pokus a my si můžeme klást otázku. Kdyby se stejná obezřetnost aplikovala před čtyřiceti lety při programu Apollo, dostali by se vůbec lidé na Měsíc?
Před sto lety si Louis Blériot tu otázku nekladl. K historickému letu přes Lamanšský průliv odstartoval se svým posledním strojem, neboť ostatní rozbil při haváriích, a se zraněnou nohou. Kdyby si tu otázku položil, Kanál by možná nepřeletěl. A kdyby ho přeletěl až po odstranění všech rizik, úřady by mu výkon neuznaly, když by zjistily, že Blériot nebyl připoután bezpečnostním pásem.
Čtěte „Británie už nebude...“ na straně 10
