Expertní právní komise včera dokončila práci na tom, jak změnit zavedený ústavní systém. Česko tak pravděpodobně získá nová pravidla, jak rozpustit sněmovnu bez zdlouhavých neúspěšných pokusů při sestavování vlády. Vše ale ještě může zablokovat ČSSD. PRAHA To, co jindy trvá měsíce či léta, politici tentokrát stihli během neuvěřitelných dvou dnů.
Dohodli se, že ústava bude nově rozšířena o pravidlo, podle kterého může prezident rozpustit sněmovnu, pokud mu to sama doporučí. Takový návrh musí schválit ústavní, tedy třípětinová většina všech poslanců.
Návrh expertů původně počítal s tím, že tomu všemu by měla předcházet také demise vlády. To ale odborníci nakonec z návrhu novely včera vyjmuli. Podle nich to je zbytečné, a navíc by to nepomohlo současné situaci.
Po dobu, kdy je rozpuštěná sněmovna, přebírá možnost schvalovat zákony Senát.
Novela také říká, že v tomto případě by se volby konaly rychleji než za normálních okolností. Normálně - tedy třeba pokud skončí volební období - je lhůta pro vyhlášení voleb 60 dnů. Pokud ale poslanci sněmovnu sami rozpustí, mohou se volby konat už za 45 dní. Což v tomto případě odpovídá právě počátku listopadu.
Politici včera také přišli se způsobem, jak celou novelu ústavy schválit. Potřebovat k tomu přitom budou jen rekordních osm dní.
Poslanci plánují, že se sejdou 8. září na schůzi, kde vezmou starý zákon, který v tuto chvíli „leží“ neschválený ve sněmovně. Za jeden den načtou do zákona pozměňovací návrhy a vytvoří tak zákon nový.
Dva dny poté, 10. září, se poslanci sejdou znovu. To uplyne zákonná osmačtyřicetidenní lhůta, aby poslanci mohli normu schválit definitivně - tedy v tzv. třetím čtení.
Za další čtyři dny se sejde Senát. Zákon schválí. Ten se ihned potom postoupí prezidentovi a ještě týž den vyjde ve Sbírce zákonů.
Ten den či den poté se sněmovna sejde znovu, aby zbrusu nový zákon poprvé využila.
Expertní komise ovšem zákon vypracovala ve dvou verzích.
Sociální demokraté totiž trvají na tom, aby k zákonu poslanci připojili dodatek, který by řekl, že tyto volby se konají už 9. a 10. října. Tedy v původním termínu.
To ale napadají všechny ostatní strany, které tvrdí, že to je přesně zákon „na jedno použití“, který kritizoval Ústavní soud. A podle ústavních právníků je veliká pravděpodobnost, že by Ústavní soud i toto nařízení napadl.
To si ale sociální demokraté nepřipouští. „Není to dodatek na jedno použití. Já si myslím, že se to dá použít i v budoucnu,“ tvrdí například předseda ČSSD Jiří Paroubek. Jak přesně by se v budoucnu využíval dodatek o říjnových volbách, ale nedodává.
Na tom, kterou ze dvou verzí zákona nakonec politici schválí, se musí politici ještě dohodnout. Lídři parlamentních stran například plánují, že v neděli večer o tom budou jednat společně s předsedy obou komor parlamentu. Schůzku politických špiček svolal předseda ODS Mirek Topolánek.
„Cílem setkání je domluvit co nejefektivnější a nejrychlejší způsob, jak vyvést zemi z ústavní krize a zajistit co nejrychlejší volby do Poslanecké sněmovny v případě, že Ústavní soud rozhodne ve prospěch stížnosti poslance Miloše Melčáka,“ uvedl Topolánek.
Podle Topolánka je třeba, aby politici postupovali společně. Vyjádřil přesvědčení, že všichni lídři podpoří návrh expertního týmu, který by umožnil změnit ústavu a následně uspořádat volby v nejbližším možném termínu, kterým je 6. a 7. listopad.
lidovky.cz
***
Vše o ústavní krizi najdete na www.lidovky.cz
Co jindy trvá měsíce, či dokonce léta, nyní stihli politici během neuvěřitelných dvou dnů
Ten den, či den poté se Poslanecká sněmovna sejde znovu, aby zákon poprvé využila
