Systém akreditací, které se dneska udělují na studijní programy (a někdy i obory), se evidentně přehltil. Napříště by akreditaci získala přímo vysoká škola na základě toho, že by prokázala vnitřní systém zabezpečení kvality. Přitom není vyloučena přeměna Akreditační komise v jakousi menší profesionalizovanou agenturu, jejímž prostřednictvím by stát hlídal, jestli školy kvalitu výuky skutečně zajišťují. Jednou za několik let by pak agentura hodnotila oblasti vzdělávání, aby se vědělo, jak se kde vyučují například sociální vědy, ekonomie, právo atd.
Poprvé je ve věcném záměru popsaný mechanismus, jak zlikvidovat špatnou vysokou školu.
Návrh víceméně ustupuje od nedávno diskutované myšlenky, aby vysoké školy řídili lidé, kteří přicházejí do správních rad z vnějšku. Záměr předpokládá vyváženou spolupráci mezi správní radou, rektorem a akademickým senátem.
Zásadní význam bude mít statut. Vysoká škola by si mohla statutem zvolit i způsob výběru rektora a tím i styl řízení. Rektor by se vybíral buď tradičně, tedy volbou v akademickém senátu, nebo výběrovým řízením. Tím by škola volila mezi manažerským a akademickým řízením.
Profesoři bez prezidenta Počítá se také se změnou pojetí habilitací a profesur. Profesory by nejmenoval prezident, ale ustanovovala by je vysoká škola na základě výběrového řízení tím, že mu dá pracovní smlouvu.
Dneska se může hlásit do výběrového řízení na místo profesora jen ten, kdo už byl prezidentem na návrh vědecké rady jmenován profesorem pro obor. Pozice profesora by se nově obsazovala jen na univerzitách (dnes i na neuniverzitních vysokých školách) a zákon by říkal: Profesor je ten, kdo určuje vědecký profil oboru a je vedoucím akademickým pracovníkem.
Docent je v záměru zákona definován jako plně kvalifikovaný vysokoškolský učitel. Návrh říká, že v principu by se profesorem mohl stát ten, kdo byl předtím docentem po dobu aspoň tří let na nějaké vysoké škole. Ale pravděpodobně tam bude prostor i pro vynikající odborníky z mimouniverzitního prostředí, tedy z praxe.
Návrh také říká, že student bude povinen hradit vysoké škole školné. Jeho zavedení bude ale následovat až rok po zavedení zákona o finanční pomoci studentům a bude se řešit samostatným předpisem.
