Středa 24. července 2024, svátek má Kristýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Blues, na které se nezapomíná

Česko

Dnes by se dožil šedesáti let Petr Kalandra, muzikant, který se nedal vtěsnat do hudebních škatulek. V pražské Malostranské besedě mu večer chystá poctu Jan Spálený i Oskar Petr.

Protože by se dnes dožil šedesáti let, pořádají v nově otevřeném pražském kulturním centru Malostranské besedě jednomu z našich nejznámějších bluesových muzikantů, Petru Kalandrovi, koncertní poctu. Zahrají a zazpívají na ní Oskar Petr, Luboš Nohavica, Jan Spálený & ASPM, Blues Session a Petr Kalandra Memory Band. A zřejmě přijdou i další. Zároveň v Supraphonu vychází dvojalbum Petr Kalandra & ASPM, jež ve výběru připomíná společné působení Petra Kalandry, Jana Spáleného a Františka Havlíčka v letech 1982 až 1990.

Třicet písní vybrali Kalandrova dcera Karolína a Jan Spálený. Kromě kalandrovské „klasiky“, jako je třeba Měšťácký blues nebo Nebeská brána, na 2CD najdeme skladby ohrané víc na živých koncertech než na nosičích, písničky, které vyšly třeba jen jednou a nejsou už k dostání, jedna (Hádej) vychází vůbec poprvé. Kromě základní sestavy tu hrají a zpívají i „přátelé a hosté“...

Pro Jana Spáleného je připomínka společné cesty s Petrem Kalandrou srdeční záležitost. „Petr byl pro mě zásadním setkáním. Otevřenej, rovnej, štědrej člověk.“ Amatérské sdružení profesionálních muzikantů (ASPM) bylo - vedle skupiny Marsyas - hudebně i lidsky nejpodstatnější součástí Kalandrovy kariéry. Jan Spálený vzpomíná, že se kdysi s Petrem Kalandrou potkali vlastně náhodou, protože každý se do té doby zabýval jiným hudebním žánrem. „Bylo to ve studiu, on tam nahrával s Marsyas a já dělal nějakou hudební režii. Nakonec jsme zůstali sami, od vzal kytaru, já sedl k piánu, něco jsme zkoušeli spolu zahrát a najednou jsme si to užívali. A protože jsme dělali každý jinou muziku, mně se líbil rhythm and blues, jemu americkej folk, tak jsme se stýkali vlastně na úplně úzkém proužku zájmu. Ale jak jsme si tak hráli, bylo to pěkný, fungovalo to...“

Když došli k nápadu, že spolu něco udělají, uvědomili si prý, že potřebují saxofonistu. „Někoho, kdo dobře hraje a bude se umět s námi nějak porovnat. Františka Havlíčka jsem znal od dixielandové muziky čili uměl improvizovaný tradiční jazz; ukázalo se, že jsme zvolili velmi dobře. Vylaďovali jsme se společným hraním a společným životem, asi tak, jako když se brousí manželství.“ Jako když se brousí manželství Jan Spálený vypráví, jak za jedinou noc vznikla česká verze písně You’ve Got a Friend: „Bylo to v hotelu Černigov v Hradci Králové, pouštěli jsme si na kazeťáku písničky Carole King a u téhle Petr řekl, že by ji chtěl zpívat. Tak to rychle přelož a já to pak srovnám do řádek, navrhl jsem. Petr byl vnímavý na angličtinu, uměl rychle reagovat, přeložil text nahrubo, pak jsme kouřili fajfku, pili víno a brousili to a ráno byla písnička s českým textem Zavolej jen moje jméno hotová. Já to napsal jako ženský part, on to tak zpíval a nikomu to nevadilo. Ta písnička je krásná. Hráli jsme ji pak nesčetněkrát...“ Fenomén Petr Kalandra podle Jana Spáleného nelze vtěsnat do nějakých hudebních škatulek. „Jeho projev stojí na osobnosti, schopnosti komunikace, u něj byla ojedinělá, to se nedá naučit, buď to v člověku je, nebo není. On opravdu mohl jenom přijít a držet se kytary a lidi mu věřili, že je na světě hezky, i když nebylo, i když přišel na to jeviště třeba zdevastovanej, ale to nevadilo, měl svoje charizma. Av písničkách, které si napsal sám, a těch bylo vlastně dost málo, dokázal říkat osobní věci s cudností, a přitom to mělo sílu. Ona to dělá spousta lidí, že se obnažuje, a je to odporný. To ale nebyl Petrův případ. A to taky nebyla záležitost intelektu, to byl instinkt.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!