BRNO Obyvatelé brněnských čtvrtí Dolní Heršpice a Přízřenice skutečně rozhodnou, zda se odtrhnou. Zastupitelé vyhověli jejich návrhu a vyhlásili referendum o jejich osamostatnění. Uskuteční se 12. září.
Pokud se čtvrti od Brna oddělí, přijde město o rozlehlé území jižně od dálnice D1. Na sedmi stech hektarech leží také například obchodní centra Futurum či Avion Shopping Park, několik továren nebo soutok Svratky a Svitavy.
Iniciátoři petice mluví jasně. „Je to otázka dlouhodobého zanedbání obou částí Brna a nezájmu o nás,“ řekl již dříve zástupce iniciativy Samostatný jih Pavel Reich. Vrcholem byly například úpravy územního plánu počítající s rozsáhlou výstavbou v okolí Dolních Heršpic a Přízřenic. Bombu odpálil plán developera postavit na takzvané Slunné louce devítipatrový dům.
Iniciativa nyní chystá pro obyvatele souhrn pro a proti souvisejících s odtržením. Přiznává, že se lidem například prodraží doprava, protože nebudou součástí brněnské zóny. Jinde budou mít úřady, budou si muset vyměnit doklady a absolvovat další změny, vyřešit budou muset to, kam jejich děti budou dojíždět do škol. Na druhou stranu jim může klesnout například daň z nemovitosti.
Zastupitelé včera zatím odmítli krok, který by mohl obě čtvrti „uchlácholit“ – záměr vyměnit sporné pozemky s developerem za jiné v atraktivnější lokalitě. Bez souhlasu proto úředníci podle náměstka primátora Olivera Pospíšila nemohou dále vyjednávat.
„Materiál byl moc rychle připravený. A je potřeba se bavit o tom, zda je měnit – teď město drží lukrativní parcely na území města. Ale pokud by se výměna uskutečnila a obě čtvrti se odtrhly, získají pozemky ony a my nebudeme mít nic,“ naznačil jeden ze zastupitelů. Představitelé města ale několikrát zdůraznili, že výměna by byla možná jen tehdy, kdyby referendum osamostatnění neschválilo, právě proto, aby město pozemky neztratilo. O výměně mají zastupitelé jednat ještě na červnové schůzi.
Ve čtvrtích žije více než tisícovka lidí, z toho 845 má volební právo. Na petici za vyhlášení referenda se podepsala téměř polovina z nich, přitom k odtržení je potřeba nadpoloviční většina. Někteří místní však přiznávají, že petici podepsali, o odtržení ale nestojí. „Jde mi o to, ať si uvědomí, že tu jsme,“ podotkl jeden ze starousedlíků.
Někteří brněnští zastupitelé navrhují, že by se z obou čtvrtí mohla stát samostatná třicátá městská část. „Iniciativa o odtržení přichází ve chvíli, kdy se okolní obce snažíme spíše přesvědčit, aby se k nám připojily,“ přiznává primátor Roman Onderka. Ten by byl historicky prvním primátorem, za jehož působení by se Brno zmenšilo.
Například ODS, která je na magistrátě v opozici, obě čtvrti podpořila a kritizovala zástupce města i městské části Brno-jih za to, jak s nimi jednají. „Plánovaná výstavba je značně necitlivá,“ poznamenal lídr ODS Robert Kotzian. Ten podle neoficiálních informací se zástupci obou čtvrtí již jednal a další schůzky chystá – kvůli opoziční roli ale nemůže nyní nic slíbit.
***
REFERENDUM Padá zákon o Velkém Brně Včerejší vyhlášení referenda je fakticky porušením stále platného zákona z roku 1919, kterým vzniklo Velké Brno. Ten totiž obě do té doby samostatné obce Přízřenice a Dolní Heršpice k Brnu připojil. Zastupitelé se včera přesto k vyhlášení referenda odhodlali, protože respektovali zákon o obcích. Starý stále platný předpis však může ještě zohlednit ministerstvo vnitra a referendum napadnout jako takové, které míří proti zákonu. Byl by to precedens: Podobný právní problém, jak se vyrovnat s nezrušeným „jednorázovým“ zákonem“ totiž zřejmě ještě tuzemští právníci neřešili.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
