Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Bojíte se? Unikátní projekt ostravské univerzity ukazuje, kde lidé zažívají ve městech pocit strachu

Pocit nebezpečí nemusí vůbec odpovídat nahlášené kriminalitě. Typickým příkladem je třeba Ostrava-Přívoz (na snímku), blízko vlakového nádraží. Lidé se tam podle výzkumu bojí, ale policejní statistiky to nepotvrzují. foto: Alexandr SatinskýMAFRA

Praha - Zná to každý obyvatel většího města. Jdete večer potemnělým parkem, kde i ta jediná funkční lampa poblikává. Nikde nikdo. Navíc dobře víte, že má ta lokalita mezi místními opravdu špatnou pověst už po generace. Nepříjemnému pocitu a zrychlenému kroku se zkrátka nevyhnete.
  5:00

Přesně tyto emoce by chtěli do mapy přenést tvůrci unikátního projektu „Metodika identifikace a hodnocení bezpečnostně rizikových lokalit ve městě“, který vznikl na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TOU) za finanční podpory Technologické agentury ČR.

Klasickou mapu kriminality už nejspíše znáte, pracuje s daty policie a ukazuje, na kterých místech republiky je zločin páchán nejintenzivněji. Jenže nepodchytí vše – kriminalitu policii vůbec nenahlášenou a také to, jak bezpečnost ve vlastním městě hodnotí sami lidé. Všechny tyto aspekty v sobě kombinuje právě přístup odborníků z katedry geoinformatiky VŠB-TUO, který v minulých dnech certifikoval resort vnitra.

Pocitová mapa nebezpečných míst v Olomouci

Testování projektu proběhlo přirozeně v Ostravě, ale také v Olomouci, Kolíně a na Praze 12. Pomocí dotazníků a šetření mezi obyvateli vytvořili experti mapy míst, kde se lidé necítí bezpečně. Ukázalo se, že ne vždy odpovídají policejním statistikám.

„V Ostravě nám takové lokality skutečně vyskočily. Typické je to třeba pro Ostravu-Přívoz, která je blízká vlakovému nádraží. Lidé se tam podle našeho výzkumu trochu bojí, ale policejní statistiky to nepotvrzují,“ řekl LN prorektor univerzity pro komercializaci a spolupráci s průmyslem Igor Ivan, který se na projektu podílel. V těchto lokalitách přitom podle čísel policie ke kriminalitě nedochází. Podle Ivana tak policisté i radnice dostanou do rukou cenného pomocníka.

Méně krádeží, vloupání i vražd. Kriminalita v Česku loni klesla o téměř 5 procent

„Jeden z ředitelů městské policie mi řekl, že je to ideální nástroj. Na radnici jim totiž prý chodí neustálé stížnosti na bezpečnostní situaci v určitých lokalitách,“ popsal prorektor univerzity s tím, že policisté byli v takových chvílích v obtížné situaci. Kriminalita nikde, ale lidé si stěžují.

Podobný fenomén podle něj vzniká i v okolí sociálně slabších čtvrtí. „Jako trend se ukázalo, že bezpečně se lidé necítí v okolí různých ubytoven, ve kterých bydlí sociálně slabší skupiny obyvatel. Ale platí pro to totéž – policejní statistiky na to mají opačný pohled,“ poukazuje na rozpor v číslech odborník.

Vysvětluje si to tím, že mezi obyvateli těchto lokalit je vyšší kriminalita. Tu ale páchají jinde po městě. Ostatní měšťané o nich ale vědí, a proto se jim vyhýbají.

Postav lampu – vyřeš problém

Docent Igor Ivan ale zároveň přiznává, že na některých místech se lidé bojí zcela zbytečně. Už jen kvůli tomu, jak to v okolí vypadá. „Mnohdy je vhodná reakce velmi jednoduchá. Stačí tam třeba postavit lampu nebo navýšit výskyt městských policistů,“ radí prorektor, podle kterého by pracovníci prevence kriminality měli zbystřit, pokud jim z dat vychází, že se obyvatelé jejich města někde necítí bezpečně.

Jenže ke špatné pověsti stačí málo a ta se může táhnout po generace. Podle Ivana je to na případě Ostravy typické třeba pro ulici Dělnická v městské části Ostrava-Poruba. Ostravská tradice vztyčuje u této ulice varovný ukazovák. Jenže realita dneška je už jinde. „Netvrdím, že je to náhle nejprestižnější adresa, ale je tam bezpečně. Přitom to lidé vnímají nadále jako problém,“ popisuje jednu z městských legend výzkumník.

Celý projekt byl původně koncipován pro města s více než 50 tisící obyvateli. Jeho tvůrci si ale na příkladu jednatřicetitisícového Kolína otestovali, že jejich metodika funguje i v menších městech. Získaná data jen nejsou tak pestrá jako u velkých měst.

Novou metodiku dali její tvůrce volně k dispozici městům, která by ji chtěla začít využívat. Pomohla k tomu i certifikace ministerstva vnitra, před kterou museli projekt posoudit nezávislí odborníci z řad geoinformatiků i policistů. Díky ministerskému „puncu kvality“ je systém na dosah ruky také pro policisty.

V Ostravě by měla vzniknout nejvyšší budova v Česku. Šedesátipatrová Ostrava Tower má měřit 238 m

Přitažlivá pro samosprávy by nová mapa mohla být i kvůli nízkým nákladům. „Její výhoda je to, že pracuje s volně dostupnými daty, a není si tedy nutné draze podobné projekty nechat vytvářet od soukromých firem,“ vysvětluje Ivan. Pro údržbu systému a opětovný sběr dat podle něj vystačí mírně pokročilá znalost práce s počítačem a zpracování dat.

Ať už ale bude pocit nebezpečí v parcích, u nádražích a na sídlištích sebevětší, není to důkaz ničeho nekalého. Ukazuje to na pocity občanů města. A jak připomíná Ivan, starost o bezpečnost svých obyvatel je jednou z hlavních povinností samospráv. „Poukazujeme na místa, kde se něco pravděpodobně děje, i když také nemusí. Žádné město by ale nemělo obavy svých občanů z nějaké lokality ignorovat,“ myslí si.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...