Minulý čtvrtek Američané slavili Den díkůvzdání. To je ten svátek, kdy Američané navštěvují rodinu, třebas přes celý kontinent, neřkuli přes půl světa, aby společně hodovali a při tom hodování nesmí chybět krocan. Přirozeně jako hlavní chod, nikoli jako host. Letošní svátek díkůvzdání měl být poznamenán bojkotem letecké dopravy.
Asi se se nedozvíme s průkazní jistotou, jak to všechno vzniklo, nicméně je pravděpodobné, že vše zavinil muž jménem John Tyler. Toho naštvalo, když ho při bezpečnostní prohlídce obzvlášť náruživě prohlíželi ve stydkých partiích těla, a vzbouřil se. Přirozeně, že si to odskákal, jak už se to vzbouřencům stává, nicméně jeho vzdor měl celostátní podporu a na Facebooku se rozjela rychlostí stepního požáru výzva k následování. Že aby lidi na letišti dělali obstrukce a odmítli ponižující procedury, jako jsou osahávačky a seance ve svlékacích skenerech: tam vlezete a vidí vás nahé, protože skener nějak prozáří oblečení.
Moc se mi ten nápad zalíbil, mimo jiné i proto, že jsem nemusel v ten čtvrtek nikam letět, tím méně do Spojených států. Byl jsem tudíž v příjemné roli osobně nezainteresovaného podporovatele oné myšlenky. Dokonce jsem se o tom zmínil na internetu. Vzápětí jsem měl na krku polemiku.
Když se nechci nechat osahávat, ať tedy nelítám; moji názoroví odpůrci se osahávat nechají, protože dávají přednost osahávání před explozí ve výši deseti tisíc metrů. Polemika to byla takzvaně bagatelizační. Já bagatelizuji smysl procedur, odpůrci bagatelizují míru ponížení. V takové polemice se samozřejmě nedá daleko dojít a taky jsme nikam nedošli. Den díkůvzdání přešel bez incidentů zaznamenaných tiskem, létá se dál a svléká se dál, přinejmenším elektronicky. Nicméně dál o tématu přemýšlím. Pohoršení nebudí ani tolik sám fakt tělesných prohlídek jako ta skutečnost, že jsou založeny na principu rovnosti, takže osahávány a elektronicky svlékány jsou i stařenky a batolata. Dále je zarážející, že se nad tím pozastavil jen onen John Tyler a dostal kvůli tomu za uši, kdežto ze všech koutů se ozývá povyk kvůli takovým hloupostem jako tomu, že na googlemapě jde vidět něčí dům i s číslem popisným. Anebo debatujeme, jestli má být v občanském průkazu adresa. Jako by se výrazy nevole pomocí mně neznámého mechanismu zásadně směrovaly k bezvýznamným nesmyslům. Nekřičíme, že nám cizí ruce bez našeho souhlasu rejdí v rozkroku jen proto, že si netroufneme nesouhlasit, a o to hlasitěji křičíme, že na rohu ulice visí televizní kamera a vidí nás. Jedno i druhé je odůvodňováno bezpečností. Proč to první nevadí a druhé ano?
Nicméně, buďme pozitivní a zde je pozitivní návrh, či spíš souhlas s návrhem. Taky jsem to zahlédl na internetu: ať jsou na letištích tunely, jimiž bude muset každý projít. No a na jednom místě bude zařízení, které na dálku odpálí eventuální nálož. Semtex ano, placatku se slivovicí ne. Tak jednoduché!
Ano, je to černý humor a berte ho jako očkování proti nasládlé vánoční náladě.
