BRUSEL Vrátit ztracenou čest desítkám tisíc českých vojáků, kteří za první světové války bojovali za Rakousko Uhersko, a tedy podle některých názorů na té špatné straně, je podle pořadatelů smyslem výstavy nazvané Sočská fronta 1915–1917. Výstava připomínající 90. výročí bitev u řeky Soči na dnešní italsko-slovinské hranici se koná v prostorách Evropského parlamentu a potrvá do soboty.
Soča je řeka vlévající se do Jaderského moře a v minulosti bývala hraniční řekou mezi Itálií a rakouskouherskou monarchií. V letech 1915–1917 se u Soči uskutečnilo více než deset bitev mezi italskou a rakousko-uherskou armádou.
Podle historika a spoluautora výstavy Josefa Fučíka bojovalo u řeky Soči se zbraní v ruce v uniformě císařského vojska za „nenáviděné“ Rakousko-Uhersko asi 45 000 vojáků, tisíce z nich u Soči položily životy.
Ti, co se vrátili, si ale podle autorů výstavy příliš poct na rozdíl od legionářů v Rusku nevysloužili. Autoři výstavy tak chtějí podle Fučíkových slov konečně překonat bariéru, kterou hlásali čeští nacionalisté po 1. světové válce – totiž, že tito vojáci bojovali, ale na špatné straně a ne za Československo.
Plnili občanskou povinnost
Podle Fučíka mnozí čeští vojáci z císařské armády nedezertovali, neboť přece jen měli k Rakousku Uhersku vztah. „Nebojovali za Československo, (ale) plnili své občanské povinnosti a zákony. Byla to jejich země, v rakouskouherské monarchii se narodili, byli jejími občany, byli jí vychováni. Nebyl nejmenší důvod k tomu, aby se (později) vymazali z historické paměti českého národa,“ míní historik. Bitev u Soči v roce 1917 se zúčastnily desítky tisíc obyvatel českých zemí. „To lze považovat za největší válečné nasazení českých vojáků v celé historii země. O tom, jak tito muži bojovali, svědčí skutečnost, že mnohé jejich jednotky vycházely z řady urputných bojů s jednou třetinou svého počátečního stavu,“ podotkl Fučík. Velké ztráty zaznamenaly obě válčící strany. Italská armáda ztratila v hlavních dvou bitvách v roce 1917 asi 370 tisíc mužů, aniž se jí zdařilo proniknout do hloubky rakouského území a tím válku rozhodnout. Celkové ztráty rakousko-uherské armády dosáhly 180 tisíc mužů, včetně tisíců těch, kteří pocházeli z českých zemí. „Všechny západoevropské národy, jejichž muži bojovali na jatkách Velké války, vzpomínají na své padlé s úctou a pietou – Belgičané, Francouzi, Němci, Britové a vůbec všechny národy Commonwealthu, ale i Američané. Čím dále se přesunujeme na východ, tím více vzpomínka na padlé z 1. světové války pohasíná. V České republice je válka asociována především s legionáři a Švejkem. Výsledkem je smutné zanedbávání toho nejdůležitějšího, co zbylo po padlých – jejich památníků ležících mimo území ČR,“ uvádí na svých stránkách Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
