Úterý 19. října 2021, svátek má Michaela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bojujeme proti evoluci

Česko

POD MIKROSKOPEM Jsme potomky lidí, kteří v pravěku dokázali našetřit dost energie, říká diabetolog profesor Martin Haluzík

Za vším hledej ženu. Martin Haluzík, uznávaný diabetolog a nejmladší profesor ve svém oboru v Česku, je přesvědčený, že za jeho úspěchy stojí jeho manželka, která nejen trpělivě snáší, že on tráví většinu času v práci, ale také mu vždy dobře poradila a podpořila ho při zásadních rozhodnutích. Kvůli ní zůstal po studiu v Praze a začal se věnovat vědě, pak se kvůli ní vrátil z Ameriky...

* LN Jak vypadaly vaše medicínské a vědecké začátky?

Přišel jsem z Ostravy studovat do Prahy medicínu a seznámil jsem se s krásnou dívkou, svojí budoucí ženou, tak jsem chtěl v Praze zůstat. Nejdřív jsem šel dělat zdravotního bratra na 3. interní kliniku 1. LF UK a VFN. Po studiu jsem chtěl na klinice zůstat a pan profesor - tehdy asistent - Svačina mi poradil, abych začal dělat vědu. Pan profesor Schreiber, jemuž je dnes 85 let a pořád je to čilý pán, právě hledal medika. Začal jsem u něj pracovat na experimentech v oblasti endokrinologie. Později jsem se dozvěděl, že jsem ho zaujal hlavně tím, že jsem mluvil dostatečně nahlas, takže mě dobře slyšel.

* LN Jak jste se od hormonů dostal k diabetologii?

Udělal jsem si atestaci a viděl jsem, hlavně na zahraničních kongresech, že mnozí kolegové v mém věku vyjeli na zkušenou do světa a něco se tam naučili. Shodou náhod jsem pak dostal možnost jet na stáž do laboratoře, která zkoumala cukrovku 2. typu. Bylo to v Národním institutu pro diabetes, onemocnění trávicího traktu a ledvin v Bethesdě nedaleko Washingtonu DC. V roce 2000 jsem tam i s rodinou odjel a zůstali jsme tam skoro tři roky. Z hlediska výzkumu to bylo moje nejlepší období, kdy jsem se nemusel soustředit na nic jiného, což se mi nikdy předtím ani potom už nepovedlo.

* LN Čím přesně jste se tam zabýval?

Zkoumal jsem mechanismy cukrovky na myších modelech. Když se najde třeba zajímavý hormon, který by mohl mít podíl při vzniku cukrovky, jedním z relativně snadných způsobů, jak to ověřit, je vyrobit tzv. transgenní myš, u níž se vyřadí gen, na základě kterého se daný hormon produkuje. Bylo to období, kdy tyto transgenní modely začínaly a měli tam spoustu zajímavých myších modelů. Třeba myš, která vůbec neměla tukovou tkáň, takže by si člověk řekl, jak bude zdravá, když se dnes propaguje boj proti obezitě. A ona přitom byla strašně nemocná. Jak jí chyběla bílá tuková tkáň, ukládal se jí tuk jinde - ve všech orgánech, v játrech, ve střevech... a měla těžkou cukrovku, velmi sníženou citlivost na inzulin. Takže jsme třeba zkoumali, co se stane, když jí budeme dávat různé léky na cukrovku. Všechno naše snažení směřovalo k tomu, abychom zjistili, proč vlastně cukrovka 2. typu vzniká, co se děje předtím a jak se to dá ovlivnit.

* LN A víte už, proč cukrovka vzniká?

Důležitou roli hraje právě tuková tkáň. Na výsledcích se krásně ukázalo, že když je jí hodně, není to dobře, protože stejně nefunguje a tuky se ukládají jinam. A když tuk v těle není vůbec, vzniká paradoxně úplně stejná situace. Když máme štěstí a nemáme další dědičné předpoklady, vznikne jen zhoršená citlivost na inzulin. Jinak si můžeme nezdravým životním stylem vypěstovat cukrovku klidně už ve čtyřiceti. Hlavní problém je v tom, že nemáme žádnou tabletku, kterou by si obézní člověk vzal a byl v pohodě. Pořád hledáme něco, co by nahradilo fyzickou aktivitu a umožnilo to lidem přejídat se.

* LN Do jaké míry je cukrovka a obezita dědičná?

Říká se, že obezita je dědičná z 50 procent a s cukrovkou je to podobné. V obou případech jde o polygenní dědičnost, která není dána jedním genem, ale třeba stovkou nebo sto padesáti. Zároveň hraje roli také epigenetika, tedy vlivy prostředí. Když má někdo oba rodiče obézní, dělají asi něco špatně v životním stylu. A děti si od nich nesou nejen špatné geny, ale také špatný životní styl. Dědí se nejen vlohy, ale i vzorce chování.

* LN Co si myslíte o prediktivních genetických testech, které nabízejí různé firmy a slibují, že předpoví naše riziko právě třeba pro vznik cukrovky?

Nechci je hodnotit úplně příkře, protože jednotlivé firmy se mezi sebou mohou lišit. Neřekl bych, že je to úplně podvod, ale určitě se dělají hlavně kvůli zisku. Když si vezmeme, kolik genů podmiňuje jenom dědičnost cukrovky - a my vlastně ani nevíme, kolik jich je, ale jsou to stovky - a k tomu další stovky genů ovlivňujících obezitu... Zkrátka na dnešní úrovni metodiky se to nedá solidně udělat, aniž byste za to zaplatila statisíce nebo miliony. To, co firmy nabízejí, může otestovat některé vybrané geny. Ale když si s pacientem popovídám, zeptám se, jestli měli rodiče cukrovku, zda ji má bratr a babička s dědečkem, tak si myslím, že předpovím s úplně stejnou pravděpodobností, nebo možná s vyšší, co se dá vyčíst v genech.

* LN Vraťme se ještě k vašemu pobytu v Americe - líčil jste ho jako celkem idylické období. Neuvažoval jste, že byste tam zůstal?

Přemýšleli jsme o tom, ale manželka je hodně fixovaná na Prahu, takže hlavně ona se chtěla vrátit. A po září 2001 se v Americe začala řada věcí měnit, už nebyla tak bezstarostná. Kdybyste před zářím chtěli do ústavu propašovat dělo, prostě byste ho za sebou přitáhli a nikdo by si toho nevšiml. Pak se podmínky začaly zhoršovat, přibyla různá bezpečnostní opatření a peněz na vědu taky trochu ubylo. Kromě toho se mi začalo stýskat po klinické práci, přece jen jsem šel studovat medicínu proto, že jsem chtěl léčit lidi. V Americe bych musel projít tříletou rezidenturou - složit poměrně náročné zkoušky a pak bych začínal úplně od nuly, což se mi nechtělo. V Praze jsem si před odchodem přece jen vybudoval nějaké postavení, měl jsem tu svou laboratoř. Takže jsme se rozhodli pro návrat a nakonec to je asi dobře.

* LN Litoval jste toho někdy?

První rok po návratu jsem měl strašnou depresi, byl to tvrdý střet s realitou. Říkal jsem si, jak budou všichni rádi, že jsem se vrátil z té Ameriky, a bude je zajímat, co jsem se tam naučil, chtěl jsem tu zavést všechny metody, které jsem tam používal... ale ono to nikoho moc nezajímalo. Tady lidé žili svým životem, řešili svoje problémy a tohle je příliš nevzrušovalo. A pokud jde o finance, sice jsem dostal nějaký grant, ale i tak jsem měl peněz na vědu ve srovnání s Amerikou strašně málo, a co se platu týče, to bylo totéž v bleděmodrém. Zkrátka jsem viděl, že všechno nepůjde tak snadno, jak jsem si myslel, ale postupně jsem to vstřebal a byl jsem rád, že jsem doma, mezi svými.

* LN Jakým výzkumům se nyní věnujete?

V poslední době se zabýváme hormony zažívacího traktu. Střevo totiž produkuje poměrně hodně hormonů a dnes známe dva, které hrají roli při regulaci cukru v krvi. Když se najíme, dostanou se do krve a zvýší vyplavení inzulinu. U diabetiků ale nefungují správně - buď se nevyplaví v dostatečném množství, nebo na ně tělo není dost citlivé. To je dnes jedna ze zásadních věcí ve výzkumu cukrovky, protože když se tyto tzv. inkretinové hormony podají pacientům, dokážou cukrovku výrazně zlepšit. Zároveň však nezpůsobují hypoglykemii. Když diabetik neodhadne dávku inzulinu nebo se nenají, hladina cukru mu příliš klesne, což je nebezpečná věc, která může vést ke kómatu. Inkretiny to nedělají, sníží cukr jen do normální hladiny a dál ne, což je velká výhoda.

* LN V souvislosti s cukrovkou se nedávno psalo také o léku z ještěřích slin...

Ano, jeden z inkretinových hormonů se jmenuje GLP1 (glukagonu podobný peptid 1). A v Americe před několika lety izolovali ze slin ještěra korovce jedovatého látku exendin-4, která má stejné účinky jako tento hormon. Dnes se vyrábí synteticky a běžně se u nás podává. Já si vždycky říkám, jak někoho vůbec napadne zkoumat ještěra a jeho sliny v souvislosti s cukrovkou. Ale tenhle druh prý i na poměry ještěrů strašně málo často jí. To vědce zaujalo, začali zkoumat jeho sliny a izolovali z nich tuto látku. A je zajímavé, že inkretiny zlepšují nejen vylučování inzulinu, ale pacienti zároveň hubnou. Možná se nakonec dostaneme k tomu, že právě kombinace těchto látek povede k úspěšné léčbě cukrovky i obezity, protože ono je to provázané. Dřív se myslelo, a možná si to někdo ještě myslí, že se obezita vyléčí centrálně látkou, která v mozku sníží chuť k jídlu, a lidé budou hubnout. Ale mozek je tak složitý, že když zablokujete jeden hormon, je tam dvacet dalších, které ho dřív nebo později zastoupí, a všechny léky nakonec ztratí účinnost. Takže řešením by mohlo být jít na to právě přes hormony na úrovni periferních tkání. On je to vlastně boj proti evoluci, protože v pravěku se lidé museli najíst jednou za čas a museli umět energii ušetřit. My jsme potomci těch, kterým se to podařilo, takže dnes šetříme energii, přestože to nepotřebujeme a nechceme, ale máme to v genech. Takže bojujeme proti jednomu z nejsilnějších mechanismů přežití lidstva a podle toho naše úspěšnost vypadá...

lidovky.cz Celý rozhovor najdete na www.lidovky.cz/veda

***

OSOBNOST Martin Haluzík (1970)

*Od ukončení Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1994 pracuje na III. interní klinice 1. LF UK a VFN * V letech 2000-2002 pracoval v Národním institutu pro diabetes, onemocnění ledvin a trávicího traktu v Bethesdě v USA * Je vedoucím Ambulantní části III. interní kliniky VFN * Profesorem vnitřního lékařství byl jmenován v roce 2008, titul DrSc. obhájil v roce 2007 * Je autorem čtyř knih, 12 kapitol v českých a anglických monografiích, více než 170 odborných a řady populárně-vědeckých článků * Je členem redakčních rad šesti časopisů v oboru diabetologie, endokrinologie, vnitřního lékařství (z toho pět zahraničních) * Obdržel řadu ocenění - např. Cenu České učené společnosti za rok 2004 a Lantus Young Investigator Prize za významné objevy v diabetologii (2010)

Autor:

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Děti zvládnou všechno, to samé ženy. Muži však nevydrží, říká expert na přežití

Premium Tři dny trvalo pátrání po osmileté Julii z Berlína, která se v neděli ztratila rodičům u Čerchova na Domažlicku. V...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!