LA PAZ/PRAHA Když se v Bolívii před dvěma lety ujal moci prezident Evo Morales, mluvilo se s nadšením o tom, že má země konečně šanci sjednotit se. Bolívii vládl poprvé v historii potomek původních obyvatel Aymarů, a i když si nikdo nedělal iluze o tom, že by v zemi ze dne na den skoncoval s bídou, málokoho asi napadlo, že by se situace za jeho vlády ještě zhoršila.
Jenže přesně to teď Bolívii hrozí. Lidem v bohatších departementech - samosprávných celcích - na východě vadí Moralesův plán, aby „dotovali“ chudší západ, a chtějí proto nezávislost. Tři z nich dokonce uspořádaly referendum, ve kterém se lidé vyjádřili pro větší autonomii. Pokud by se v krajním případě od zbytku země odtrhly, propadla by se Bolívie v žebříčku nejchudších zemí světa až na samé dno.
Bolívie má dodnes problém s tím, že neumí naložit s vlastním bohatstvím. Kdysi dávno tu Španělé narazili na svého času nejbohatší ložiska stříbra na světě, pak přišli Američané a začali tu těžit ropu a zemní plyn. Sami Bolivijci z toho nikdy nic moc neměli. Až dnes.
Boj o zisky z ropy a plynu Morales všechna ložiska a rafinerie před dvěma lety znárodnil. Včera pak oznámil znárodnění provozovatele plynovodů, společnosti Transredes. Zajistil tak - k nemalé radosti obyčejných lidí -, že zisky z prodeje ropy a zemního plynu zůstanou z větší části v Bolívii.
Problém je v tom, že nejvíc peněz připadne departementům, ve kterých se těží, a ty jsou na „tropickém“, úrodnějším a bohatším východě země. Na mnohem chudší západ, který tvoří z větší části drsné altiplano, zbývá jen málo. Morales chce proto situaci řešit tak, že by východ chudší západ dotoval. Nejen proti tomu se ale departementy na západě země bouří. Chtějí samosprávu i kvůli chystaným změnám v ústavě, kterými chce Morales dosáhnout i „spravedlivějšího“ rozdělení půdy. Jak? Jednoduše tak, že se do ústavy zakotví, kolik hektarů smí každý Bolivijec vlastnit.
Jako první vyrukovali s referendem v nejbohatším bolivijském departementu Santa Cruz. Výsledek hlasování byl jednoznačný: plných 90 procent voličů se vyjádřilo pro autonomii. O uplynulém víkendu uspořádali stejná referenda v departementech Pando a Beni - s podobně jednoznačným výsledkem. Ministr vnitra Alfredo Rada označil referenda za „protiprávní a separatistická“. Proces už ale nastartoval. Další referendum o autonomii se má totiž uskutečnit už za necelé tři týdny v Tarije.
Prezident Morales plánuje uspořádat v srpnu celostátní referendum, v němž by se lidé měli vyslovit, jestli jej dál chtějí ve funkci, kterou má vykonávat ještě dva roky. Do té doby se ale může stát cokoliv. V zemi, kde jsou takřka na denním pořádku stávky a protestní blokády silnic, mají silnou tradici i převraty. Od vyhlášení nezávislosti jich tu zažili téměř dvě stovky.
