LA PAZ Chlapec stojící na rušném rohu ulice v La Pazu hlasitě nabízí cosi na prodej. Nejsou to cukrovinky, ani noviny, ani leštění bot, ale... operace nosu. V Bolívii propagační kampaně klinik plastické chirurgie povzbuzují indiány, aby změnili to, jak vypadají. A podle serveru BBC News se zdá, že slaví jisté úspěchy.
Jsou tři hodiny odpoledne a devatenáctiletý Juan Carlos Calamar se připravuje vejít na operační sál. „Chci líp vypadat a vyhnout se zesměšňování ostatních, kteří se strefují do mého nosu,“ vysvětluje. „Pro mě je to vážná věc, lidi mě hodně diskriminují.,Tam jde ten nosáč,‘ říkají. I ostatní, kdo vypadají jako já, se cítí diskriminovaní,“ dodává.
Pro některé jsou podobné operace přímo proti duchu indiánské hrdosti, kterou podporuje prezident země Evo Morales. Ale to Juan Carlos, který je ajmarského původu, odmítá. „Změní se jen podoba mé tváře, ale moje kořeny, moje kultura budou pořád stejné,“ říká. „Nechci se předvádět s pěkným novým nosem. Chci se jen cítit dobře, zvýšit si sebevědomí a pak budu schopný tvrdě pracovat pro tuhle zemi,“ podotýká.
Podobný názor mají zřejmě i další lidé. Čekárna kliniky je plná lidí dožadujících se objednání. Plastická chirurgie je v mnoha zemích považována za luxus, ale v Bolívii, která patří mezi nejchudší země Jižní Ameriky, se stala dostupnější a široce propagovanou.
Juan Carlos zaplatil v přepočtu 7400 korun, což je pakatel ve srovnání s cenami plastických operací v takových centrech chirurgických úprav, jako jsou Brazílie, Venezuela a Írán, kde operace nosu vyjde průměrně v přepočtu na 40 000 korun. „Zaslechl jsem v rádiu reklamu na operace nosu za poloviční cenu. Pokusil jsem se přesvědčit matku, ale neměla peníze, je pouliční prodavačka. A tak jsem zašel za tím doktorem a on řekl, že mi s náklady pomůže,“ říká Juan Carlos. Podstatou je snaha „demokratizovat“ plastické operace a učinit je dostupné pro mnohem víc lidí v Bolívii, kde je průměrný roční příjem v přepočtu méně než 30 000 korun.
V La Pazu vede tuto kampaň chirurg Richard Herrera, který také dohlížel na operaci Juana Carlose. Spolu se svým týmem už stejný zákrok provedl u více než pěti tisíc pacientů. „Snažíme se dostat i k chudým lidem, pomoct těm, pro které nejsou plastické operace dostupné,“ vysvětluje Herrera.
Ovšem pro některé představuje tento druh změny krok špatným směrem. „Myslím, že plastická chirurgie je důsledkem globální a západní představy o kráse, která nyní vládne světu,“ říká Pablo Groux, bývalý bolivijský ministr kultury a odborník na otázky indiánské identity. „Komunity Ajmarů a Kečuů, které žijí ve městech, nejsou vůči těmto zahraničním vlivům imunní a to musíme akceptovat,“ dodává rezignovaně.
A jak se cítí Juan Carlos několik týdnů po změně tváře, která mu měla změnit i život? Změna je opravu vidět i znát, říká Juan Carlos. „Cítím se velmi dobře, lidi už se mi neposmívají. Jsem sám se sebou mnohem spokojenější, mnohem jistější,“ říká.
