PRAHA Provozovatelé větrných elektráren mají velké plány. Chtějí, aby jich bylo v Česku za pět let pětkrát víc. Jejich záměry však mohou zkřížit ekologové a samospráva. Větrníkům vytýkají, že zasahují do krajiny. Ozývají se i námitky proti dotování výroby energie z větru.
V současné době je výkon českých větrníků kolem 133 MW. Do roku 2012 by měl instalovaný výkon vzrůst na 1000 MW. Podle plánů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) by větrníky měly ročně vyrábět až 2,5 TWh elektřiny. To je množství, které by v současné době pokrylo spotřebu Vysočiny a Jihomoravského kraje dohromady. Plány společnosti počítají s tím, že se počet elektráren ze současných 100 vyšplhá až na 500. V té době by měla výroba větrné energie mít zhruba tříprocentní podíl na veškeré v Česku vyrobené elektrické energii, nyní jsou to sotva dvě desetiny procenta.
Předseda ČSVE Michal Janeček tvrdí, že výhodou domácích větrných elektráren je jejich nízké stáří. Modernější stroje totiž pracují s vyšší účinností. Ta v Česku dosahuje 26 procent. V sousedním Německu, kde má větrná energetika delší historii, se účinnost pohybuje jen kolem 20 procent.
Nové větrné mapy ukazují, že nejvíce vhodných lokalit pro výstavbu nových větrníků je v pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků a na Vysočině.
Současný zájem investorů o investice do větrníků nastartovalo před více než třemi lety stanovení garantované výkupní ceny, která je asi o polovinu vyšší než u elektřiny z klasických zdrojů. Janeček ale tvrdí, že do roku 2012 se kvůli rychlejšímu zdražování silové elektřiny ceny srovnají. Garantovaná cena energie z větru totiž podle něj roste pomaleji než ceny „klasické“ energie.
Dotování větrné energie formou garantované ceny je důležitým argumentem jejích odpůrců. „Osobně se domnívám, že v situaci, kdy máme dostatek energie vyrobené z jiných typů elektráren, není dobré vyrábět větrnou energii, která je mnohonásobně dražší,“ řekl LN hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. „Pokud bude tato energie konkurenceschopná a nastolí se standardní tržní prostředí, bez dotací, pak takovou výrobu budeme podporovat,“ tvrdí hejtman.
Podle Mariána Belyuše ze společnosti ČEPS, která spravuje českou přenosovou soustavu, mohou nastat problémy také v případě větších větrných parků v místech, kde není dostatečně zajištěno vyvedení výkonu do přenosové nebo distribuční soustavy. Bude proto potřeba změnit některá pravidla připojování. Plány na výstavbu dalších větrníků má celá řada firem. Největším investorem má být skupina ČEZ Obnovitelné zdroje, která chce do roku 2020 utratit až dvacet miliard korun. Větrné parky hodlá stavět i finanční skupina J&T, jejich výkon má být až 100 MW. V oblasti Drahanské vrchoviny bude stavět brněnská společnost ELDACO, v Krušných horách už staví firma Proventi.
