Nemají jedové váčky ani žihadlo, člověku však dovedou znepříjemnit život i tak.
Sosákem, jímž sají krev, i nemocemi, které mohou pasivně přenášet.
Hlavním viníkem, který má přes léto na svědomí svědivý štípanec, je komár. Ve světě bylo dosud popsáno kolem tří tisíc druhů, u nás jich entomologové napočítali přes čtyřicet. V Česku je podle informací Zdravotního ústavu v Brně hojně rozšířeným a poměrně agresivním druhem komár obtížný. Na rozdíl od jiného častého druhu, komára pisklavého, který přezimuje ve sklepích a jeskyních, je komár obtížný aktivní celoročně.
Místní mají protilátky
Komáři mohou přenášet některá onemocnění. Do 50. let minulého století to byla, zejména na jižní Moravě, malárie (komáři rodu Anopheles). Dodnes může člověka nakazit komár záplavový tzv. valtickou horečkou (přenáší virus Ťahyňa). Nemoc se projevuje jako chřipka, tedy únavou, bolestí hlavy, nechutenstvím, a nejčastěji se vyskytuje v některých oblastech Břeclavska. Nejvíc ohrožuje děti a rekreanty, místní obyvatelé mívají vytvořeny protilátky.
Muchnička nebo komár mohou být přenašeči lymeské borreliózy. Na rozdíl od klíšťat ji ale přenášejí pasivně. Ani nákaza není častá. Komárovi ulpívá krev, již saje, na sosáku a na chloupkách. Je-li v této krvi velké množství virulentního viru a komár bodne dříve, než tato krev zaschne, může dojít k nákaze. Větší pravděpodobnost přenosu je také při nižších teplotách, kdy virus přežívá i několik hodin.
Proti komárům lze použít například elektrický odpařovač, z něhož se uvolňují insekticidy. Pomůže také zapálení insekticidní spirály nebo vystříkání místnosti sprejem – pak je ale třeba vyvětrat. Komáry odpuzují různé repelenty, praktické jsou i ochranné sítě. Při větším výskytu je třeba povolat soukromou firmu, která používá účinnější postřiky a zaměří se na místa, kde se komáři líhnou.
KOMÁR OBTÍŽNÝ
* dokázal se přizpůsobit
životním podmínkám
vytvořeným člověkem
(údajně se vyvinul
v londýnském metru)
* je aktivní celoročně – saje
krev a rozmnožuje se i v zimě
* vyhledává teplé prostory ve
velkých domech
* útočí zejména v noci
* larvy se dokáží vyvíjet
i v malém množství vody, která
nemusí být čistá (např. kaluže
či kapající vodovodní potrubí)
KOMÁR PISKLAVÝ
*u nás je všeobecně rozšířen
* zdržuje se nejčastěji
v blízkosti vodních ploch
* larvy se vyvíjejí ve stojatých
vodách (nemusí být příliš
čisté), často ve vodních
nádržích na zahradách
a u domů
* krev sají jen samičky
* v průběhu jednoho roku se
obvykle vyvinou 3–4 generace
* létá od dubna do října
(oplozené samičky přezimují)
* velikost samiček: 4–5 mm
MUCHNIČKA
* žije v hejnech, hlavně poblíž
potoků a řek v nižších
polohách
* samičky sají krev všech
teplokrevných živočichů, tedy
i lidí (lze jim uniknout např.
zrychlením chůze)
* bodnutí je bolestivé – slinný
sekret je totiž jedovatý
* pasivně může přenášet
nemoci (např. borreliózu)
* vajíčka klade do tekoucích
vod, z nich se vyvíjejí larvy
* měří 3-4 mm
OVÁD HOVĚZÍ
* žije nejčastěji na pastvinách
* samička saje krev zejména
skotu a koní – potřebuje ji kvůli
dozrání vajíček –, nepohrdne
ani krví lidskou. Sameček se
živí nektarem z květů.
* bodnutí je bolestivé, protože
do rány vniká protisrážlivá
látka antikoagulin
* s přesunem dobytka z pastvin
do chlévů tohoto druhu hmyzu
ubylo
* dosahuje délky 19-24 mm
* létá od května do srpna
