Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Boxer Kraj už je blízko svému snu

Česko

SÖLDEN/PRAHA Heká pod rukama maséra, nastavuje záda a německy žádá: „Ještě tady, ať to uděláme pořádně.“ Profesionální boxer Rudolf Kraj, jedna z hvězd hamburské stáje Sportlight Boxing, se dnes utká v rakouském Söldenu s Argentincem Orlandem Antoniem Fariasem. Bude to jeho čtvrtá obhajoba internacionálního titulu WBC v křížové váze do 90,7 kg.

Pokud vyhraje, naplnění jeho snu, kterým je boj o titul mistra světa, se přiblíží téměř na dosah.

„Argentince jsem viděl na videu, je to takovej normální boxer. Musím do něj jít od začátku, aby si moc nedovoloval. V každém případě ho musím porazit, proto jsem tady,“ hlásí Kraj ze Söldenu.

Sám nyní nastoupí jako dosud neporažený borec s bilancí dvanácti vítězství. Orlando stihl posbírat patnáct výher a čtyři prohry.

V červnu musel „Rudy mlátička“ na operaci lokte, od té doby nenastoupil k jedinému zápasu.

„Trénuju od konce léta. Dva měsíce jsem posiloval, běhal, boxoval do aparátu nebo do lapů, co je drží trenér. A před měsícem jsem začal se sparingy, mám jich za sebou devět, což je akorát. S loktem je to o sto procent lepší než předtím. A fyzické testy byly nejlepší, co jsem kdy měl,“ pochvaluje si.

Do přípravy zařadil novinku, běhání se zadržovaným dechem. „Vždycky jsem měl problémy s dýcháním, tak jsem se spojil s Danielem Exnerem, trenérem potápěčů. Deset minut běhám normálně a dalších patnáct tak, že na patnáct kroků zadržím dech. Pak si párkrát vydechnu a znova, a všechno dokola. Je to hustý, ale tělo si zvyká. A loket i rameno bolí míň, líp se prokrvujou. Pomáhá to,“ je přesvědčený.

Narozeniny jsou silnější

Nedávná viróza jej prý nezaskočila. „Pět dní jsem byl doma, trénovat jsem začal až před týdnem. No, trénovat... Poslední dny už jenom ladím, bouchám do trenérových lapů. Jsem v rychtiku, mám natrénováno. Úplně ideální to sice není, ale jsem připravený Argentince rozsekat,“ říká jednoznačně.

Nevadí mu, že jde do své třinácté bitvy v profesionálním ringu. „Jako že třináctka je nešťastná? Ve středu mi bude třicet, to je silnější. Chci, aby oslava stála za to.“ Pořád vítězí, ale na nejdůležitější bitvu stále čeká. Přesto se mu jeho pouť dlouhá nezdá.

„Zápas o titul už je blízko. Od února 2005, kdy jsem podepsal první smlouvu, jsem boxoval dvanáctkrát. Co by měl říkat Lukáš Konečný? Mezi profíky je podstatně dýl, vyhrál asi třicetkrát, a teprve teď dospěl k boji o titul šampiona organizace WBO. Ne, moje cesta není dlouhá,“ kroutí hlavou.

A jaké tedy má být vyvrcholení? „Tohle bude moje poslední obhajoba. Jsem třetí na žebříčku, dalším zápasem by byla eliminace o titul s „dvojkou“ - Američanem Goodfreyem. A potom by čekal současný šampion David Haye.“

Variantu, že by dnes neuspěl, si nepřipouští. „To by se boj o titul oddálil. Nechci prohrát,“ má jasno.

Autor:

Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...