Ředitel společnosti nehodlá rezignovat kvůli úniku ropy. Možná budou i dividendy.
HOUSTON Zastavíme únik ropy, zaplatíme všechny škody a dáme Mexický záliv do takového stavu, v jakém byl před katastrofou, slibuje šéf firmy BP Tony Hayward. „Je to náš absolutní závazek,“ prohlásil v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC. Optimisticky tvrdil, že společnost už zabránila úniku většiny ropy a je finančně dost silná na to, aby přečkala současnou havárii bez velkých finančních otřesů.
Ne každý mu ale věří. Podle admirála americké pobřežní stráže Thada Allena bude vrt, ze kterého ropa uniká, skutečně pod kontrolou až v srpnu. Allen je zmocněncem vlády USA pro dohled nad havárií. Cena akcií firmy BP, jejíž ropný vrt způsobil jednu z největších ropných katastrof v americké historii, klesly od začátku úniku téměř o čtyřicet procent. Jejich hodnota se zatím nevrací na původní úroveň.
Únik ropy se „optimalizuje“ Hayward tvrdí, že poslední opatření BP snížila únik ropy do moře zhruba o 10 tisíc barelů denně. To by znamenalo, že poté, co BP instalovala minulý čtvrtek na dně moře v hloubce 1,6 kilometru odsávací zvon, proudí do moře o dvě třetiny ropy méně. Jímaná ropa je teď odčerpávána na hladinu do přistavených tankerů.
V průběhu příštího víkendu společnost zprovozní další odsávací zařízení, prohlásil Hayward. Vyhnul se ale slibu, že příští víkend skutečně přestane ropa do moře unikat. „Optimalizujeme operaci. Máme velkou naději, že když budou tato dvě zařízení na místě, bude pod kontrolou velká většina unikající ropy,“ řekl.
Hayward nehodlá rezignovat na svou funkci šéfa BP, jak se původně předpokládalo. Nepochází to z mé hlavy, to si myslí jiní, prohlásil. Podle něj byl výbuch ropné plošiny a následný únik ropy více méně nešťastnou náhodou: BP měla několik bezpečnostních zařízení bránících takové havárii, ale všechna sehnala. Americká vláda teď zřejmě bude po naftařských firmách požadovat přísnější bezpečnostní opatření, což prodraží těžbu ropy. Minimálně je odložen plán na rozšíření těžby ropy u amerických břehů a zřejmě budou zrušeny i daňové úlevy pro společnosti těžící ropu v Mexickém zálivu.
Firmu BP, na rozdíl od menších těžařských společností, takový vývoj zřejmě neohrozí. Stejně tak ji nepoloží náklady na zabránění úniku ropy, které se zatím vyšplhaly na více než miliardu dolarů. Zlomit vaz by jí ovšem mohly peníze, které po ní může požadovat americká vláda za poškození životního prostředí a američtí soukromníci jako náhradu škody a ušlých zisků. BP by to mohlo stát 20 až 30 miliard dolarů (435 až 651 miliard korun).
Ředitel Hayward ale tvrdí, že to společnost snadno ustojí. Podle něj bude mít letos BP k dispozici hotovost ve výši 30 až 35 miliard dolarů. Firma dokonce zvažuje, že nepřevede peníze určené na pravidelné čtvrtletní dividendy do fondu určeného na zaplacení nákladů havárie, ale že je vyplatí akcionářům. Rozsah havárie je stále nejasný Platby BP za škody způsobené havárií totiž mohou být nižší, než se očekává. Nebo také vyšší. Skutečný rozsah škod způsobených vyteklou ropou zatím není jasný. Pro rybaření je sice uzavřena jedna třetina pobřežních vod v USA v Mexickém zálivu, ale úřady zatím oficiálně evidují 792 mrtvých živočichů, počítaje v to i ptáky. Těch prý přitom byly zasaženy desítky tisíc. Skoro dva měsíce po začátku úniku ropy není jasné dokonce ani to, kolik ropy se dostalo do moře. Odhady hovoří o 91 až 188 milionech litrů ropy.
Zkušenost z Perského zálivu ovšem ukazuje, že tyto škody na moři mohou být jen krátkodobé a naopak na léta mohou být zničeny pláže a pobřežní porosty. Společná studie vědců ze Saúdské Arábie a Německa z roku 2008 citovaná televizní stanicí CNN ukázala, že ropné úniky způsobené v roce 1991 vojáky Saddáma Husajna při opouštění Kuvajtu sice snížily počet ryb a ptáků v oblasti téměř na polovinu, ale za několik let se jejich počet vrátil na původní stav. Navíc želvy, delfíni a velryby nebyli unikající ropou postiženi.
Na druhou stranu byly tehdy těžce poškozeny porosty na pobřeží. A podobné to zřejmě bude i v Mexickém zálivu. Experti také varují, že se zbytky ropy mohou usadit v hlubších vrstvách plážového písku. Že v nich mohou přetrvat celá desetiletí, je dosud vidět i v Kalifornii, kde v roce 1909 došlo k havárii vrtu Lakeview.
***
OBŘÍ ROPNÉ HAVÁRIE V DĚJINÁCH
1909 – ropné jezero v Kalifornii Největší neúmyslný únik ropy v historii. V Kalifornii nevydržela kovová trubka společnosti Lakeview tlak ropy proudící z hlubin. Vzniklo šedesátiakrové ropné jezero ohraničené pytli s pískem, na kterém se lidé projížděli na lodičkách. Únik ropy se zastavil až za 18 měsíců.
1979 – vrt Ixtoc I, Mexický záliv Do současných událostí dosud největší ropná havárie na moři. Vrtem Ixtoc I pronikla na těžební plošinu ropa, zapálila ji a ta se potopila. Podvodní ventil vrtu nešel uzavřít, selhaly i pokusy vrt ucpat. Nakonec došlo na dva odlehčovací vrty. Únik ropy trval deset měsíců.
1989 – Exxon Valdez, Aljaška Ropný tanker Exxon Valdez ztroskotal u břehů Aljašky kvůli nepříznivému počasí a chybám posádky. Rozsahem nevelká havárie (až na třicátém místě v seznamu největších) měla katastrofální ekologický dopad. V chladném moři totiž příroda ropu odbourává jen pomalu.
1991 – Perský záliv Dosud největší ropná katastrofa v historii byla způsobena úmyslně. Irácká armáda při svém ústupu z Kuvajtu zapálila ropné vrty, otevřela kohouty zásobníků, a dokonce potopila do moře tankery naplněné ropou. Poslední úniky ropy byly zastaveny až za devět měsíců.
