„Vadí nám stupňující se útoky některých našich ústavních činitelů a jejich příznivců na novináře v České republice. Na rozdíl od nich považujeme Českou televizi a Český rozhlas za klíčové demokratické instituce. Zvláště v době, kdy je náš veřejný prostor zaplavený výrobci dezinformačních zpráv, potřebujeme nutně média, která svým divákům a posluchačům dokáží dodávat ověřené informace,“ píše se v provolání petice.
Petici zformulovali mimo jiné bývalý mluvčí prezidenta Václava Klause, publicista a akademik Tomáš Klvaňa, dokumentarista Martin Vadas či scenárista a publicista David Smoljak. Na její podporu nashromáždili přes 16 tisíc signatářů. Horní komora přijala výsledek této podpisové akce jako materiál pro jednání uplynulý týden.
Důvěryhodnost ČT klesla na 63 procent. Reportéři by možná měli ubrat, radí expert |
„Situace po volbách jasně naznačila, že se rodí aliance moci, která velmi ostře vystupuje proti médiím veřejné služby. Tato aliance jasně signalizuje neochotu smířit se s existencí médií, která o nich budou kriticky referovat, a snahu tato média dehonestovat, marginalizovat a nějakým způsobem jim bránit v jejich činnosti,“ přiblížil serveru Lidovky.cz hlavní motivaci k petici David Smoljak, který akci inicioval.
Zmíněnou alianci spatřuje v trojbloku prezident Miloš Zeman, hnutí SPD Tomia Okamury a hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. ČT slouží Zemanovi jako terč jeho slovních výpadů už několik let. Okamura zase po volbách hlásal nutnost zrušit koncesionářské poplatky. Andrej Babiš v této souvislosti nejvíce proslul tím, když kvůli referování o jeho kauzách nazval pořad Reportéři ČT zkorumpovanou pakáží. Jeho vztah k ČT se však poslední dobou zkonsolidoval, v březnu například přišel do pořadu Václava Moravce.
‚Útoky, zpochybňování a návrhy na zestánění‘
Vzhledem k výrazné podpoře podpisové akce na podporu obou médií veřejné služby je Senát povinný dát jí prostor na plénu. Ještě předtím ji ale projedná výbor pro vzdělání, vědu, kulturu a lidská práva, jenž ji oficiálně přijal. „Nejspíš to proběhne v září. Se zástupci petentů jsem se domlouval, že to necháme po prázdninách, protože teď by to uniklo pozornosti,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz předseda výboru Zdeněk Papoušek.
„Šlo nám o to, abychom tento problém tematizovali a přiměli politiky, aby se k němu vyjádřili,“ přibližuje hlavní smysl petice Smoljak. Vedle toho by rád, kdyby přispěla k oživení diskuse o změně mechanismu volení kontrolních orgánů ČT i rozhlasu. Dosud jejich podobu zcela určuje Poslanecká sněmovna. Hlavní slovo ve volbě radních by podle Smoljaka měli mít občanské a profesní organizace, zákonodárcům by přisoudil při výběru jen dílčí vliv.
  |
Oslovení mediální odborníci se shodují, že média veřejné služby skutečně prochází složitými časy. „Jsou to veřejné útoky politiků na Českou televizi a zpochybňování její nezávislosti. Byl tu návrh na její zestátnění, na odebrání koncesionářských poplatků a také zpochybňování důvěryhodnosti jejích reportérů,“ sdělil už dříve serveru Lidovky.cz Jan Potůček, co především nyní otřásá pozicí České televize.
Podle experta politici nechápou funkci ČT a Čro
Zhoršující se postavení ČT a rozhlasu může evokovat trend, jaký vůči médiím veřejné služby vládne poslední dobou v sousedních zemích - Polsku, Maďarsku a Slovensku. Vlády zmíněných států je svazují řadou regulí, která jim dramaticky komplikuje podmínky pro práci. Ze slovenské RTVS kvůli tomu ve velkém odchází novináři. „Cítím, že Česká republika je další na řadě,“ podotýká k tomu Smoljak.
ČT, Čro a TOP 09Loni prosinci vzbudila pozornost analýza, která se vztahovala k vysílání České televize (a také Českého rozhlasu). |
„Zvláště na úrovni postkomunistických zemí dochází stále zřetelněji k oslabování role médií veřejné služby a jakkoliv je u nás situace lepší než v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku, přenos kulturní vzorců, včetně mocensko-politické praxe je v tomto regionu intenzivní a historicky mnohokrát opakovaný,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz sociolog médií z Masarykovy univerzity v Brně Jaromír Volek.
Podle něj tíže doléhající na ČT a rozhlas pramení z toho, že velká část politiků i společnosti nerozumí jejich funkci. Posledních osm let zaznamenává Volek trend podkopávání jejich důvěryhodnosti. Podle něj prožívají nejkrušnější období. „Nabízí se jevové srovnání s koncem devadesátých let, ale politická scéna se výrazně proměnila a pravděpodobnost krátkodechých radikálních řešení s dlouhodobými negativními dopady narůstá.“
Na výpady vůči veřejnoprávním médiím začíná být citlivá část veřejnosti. Třeba na podporu České televize se v březnu na několika místech země uskutečnily demonstrace, jen v Praze se sešlo několik tisíc lidí. Aktuálně čeká na schválení ve sněmovně zpráva o činnosti a zpráva o hospodaření ČT za rok 2016. Navzdory kritické rétorice části poslanců hlasováním na příslušném výboru prošly hladce, jednat o nich bude ještě plénum.
