Důvodem jsou sílící obavy mezinárodního společenství, že íránský režim prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda využívá svůj jaderný program k vývoji nukleární zbraně.
Apel představitelů britské a francouzské vlády směřuje ke společnostem půs o b í -cím v sektorech klíčových pro íránskou ekonomiku – tedy bankovnictví a pojišťovnictví, zpracování ropy a zkapalňování plynu.
Mezinárodní firmy jsou vyzývány především k tomu, aby nedodávaly Íránu technologie a neposkytovaly služby, jež by mohly být zneužity k výrobě jaderných zbraní.
Banky by pak v zájmu zachování svého dobrého jména měly zmrazit obchody s Íránem. Vlastní embargo na finanční operace s Íránem zavedly v minulosti i Spojené státy americké. Přijetí nezávislých obchodních sankcí vůči Íránu je podle nejmenovaného evropského diplomata, citovaného listem Financial Times, nezbytné proto, že nelze očekávat kvůli nesouhlasu Ruska a Číny přijetí efektivních mezinárodních sankcí v OSN.
