LONDÝN Britské státní úředníky nečeká růžová budoucnost.
Ještě letos má být zrušeno téměř 30 tisíc pracovních míst ve státní sféře. To je důsledek tvrdé fiskální diety, kterou v těchto dnech naordinovala nová londýnská vláda. Do pěti let pak zmizí až 163 tisíc míst placených státem.
Z odhadů Britské asociace prodejců BRC, sdružující většinu obchodníků na Ostrovech, také vyplývá, že občané Spojeného království výrazně omezí spotřebitelské výdaje. Nová vláda totiž hodlá také navýšit základní sazbu daně z přidané hodnoty o 2,5 procenta, což většinu zboží na Ostrovech zdraží.
Prodejci předpokládají, že vyšší DPH - součást reformních plánů vlády - bude v příštích pěti letech znamenat ztrátu 3,6 miliardy liber pro tamní ekonomiku.
„Můžeme předložit jasné důkazy, že navýšení daně z přidané hodnoty bude mít dlouhodobě za následek ztrátu pracovních míst a zpomalení ekonomického růstu,“ uvedl ředitel BRC Stephen Robertson.
„Chápeme, že rozpočtový deficit se musí snižovat, vláda by se však měla více zaměřovat na reformy veřejných výdajů, a ne na zvyšování daní,“ dodal k tomu mluvčí asociace prodejců Krishan Rama.
Britské odborové organizace navíc varují, že ve veřejném sektoru o místo přijdou dokonce statisíce Britů, což by mohlo vést k zásadnímu poklesu ekonomiky země. Stejný názor zastávají i opoziční labouristé, podle nichž jsou rozpočtové reformy bezohledné.
Počty nezaměstnaných Britů dlouhodobě stoupají. V dubnu a květnu bylo v zemi 2,47 milionu lidí bez práce, tedy asi 7,9 procenta. Reformy britské vlády by však podle odborníků měly tento nepříznivý vývoj ještě umocnit. Nezávislá společnost Chartered Institute uvedla, že do roku 2015 by se počty lidí bez práce mohly celkově vyšplhat až ke třem milionům.
Sám ministr financí George Osborne přiznal, že úsporné plány britskou ekonomiku na nějaký čas zbrzdí, dlouhodobý efekt by však měl být podle něj pozitivní a hospodářství země pomoci. Vláda odhaduje, že hospodářský růst země by tento rok měl činit 1,2 procenta. Již v příštím roce by se však měl pohybovat okolo 2,3 procenta a dále narůstat. Klíčové úrokové sazby by pak podle Osborna měly klesat a podporovat tak příznivý hospodářský vývoj.
Britská daň z přidané hodnoty patřila dlouhodobě mezi jedny z nejnižších v západní Evropě. Méně platí jen spotřebitelé ve Španělsku, kde je stanovena na 16 procent. V ostatních zemích se pak pohybuje okolo 19 procent. Navýšení DPH je podle britské vlády nezbytný opatřením pro vyvedení země z dluhů.
Současný deficit, přesahující 10 procent HDP, je totiž z velkých evropských ekonomik nejvyšší a blíží se řeckým číslům.
