Odhodlání britských úřadů bojovat proti korupci dokládá několik nedávných událostí. Úřad pro závažnou hospodářskou kriminalitu (Serious Fraud Office), klíčová britská instituce zodpovědná za vyšetřování a stíhání korupčního jednání, potvrdil, že vyšetřuje vydavatelství Macmillan. Také Světová banka oznámila, že po dobu následujících šesti let od ní Macmillan nezíská žádné zakázky. Příčinou těchto opatření bylo přiznání samotného vydavatelství, že podplácelo (nakonec neúspěšně) s cílem získat kontrakt na tisk učebnic pro jižní Súdán.
V březnu byli tři manažeři britské pobočky francouzské strojírenské společnosti Alstom, která v Británii staví elektrárny, zatčeni pro podezření z uplácení při snaze získat zakázky v zahraničí. A rovněž v březnu Británie udělila pokutu ve výši 8,3 milionu liber (přibližně 250 milionů korun) britské pobočce chemičky Innospec jako trest za to, že zástupci firmy upláceli úředníky a politiky v Indonésii. Po vynesení rozsudku soudce konstatoval, že taková pokuta je nepřiměřeně nízká, ale že se jedná o maximální částku, kterou může udělit, aniž by přivedl společnost do úpadku. Jak se bránit proti obvinění Britské úřady se začínají zabývat korupcí opravdu vážně a obzvláště se zaměřují na úplatkářství páchané v zahraničí firmami s vazbami na Velkou Británii. Nový protikorupční zákon (Bribery Act) jejich možnosti výrazně posílí. Byl schválen v dubnu letošního roku poslanci napříč politickým spektrem a vstoupí v platnost v dubnu 2011. Ještě předtím, v lednu 2011, vláda zveřejní pravidla týkající se jeho správné interpretace. Tento materiál poskytne firmám poučení o tom, jaká opatření mohou přijmout, aby zabránily korupčnímu jednání svých zaměstnanců, poradců či obchodních partnerů doma i v zahraničí. Přijetí těchto opatření bude představovat jediný způsob, jak se firmy budou moci bránit proti obvinění z nově zaváděného trestného činu nezabránění korupci.
Firmy působící v České republice, kterých se britský protikorupční zákon může týkat, protože jsou v Británii registrované nebo v ní vyvíjejí činnost, v důsledku jeho přijetí stojí před nutností zvážit, jaké riziko pro ně představuje nerespektování nových britských pravidel.
I když se zákon týká velkých i malých firem a všech podnikatelských oborů, jeho dopad bude v praxi různě závažný v závislosti na velikosti firem a oblasti jejich působnosti. Zejména nadnárodní společnosti působící ve zbrojařském průmyslu, energetice, těžbě surovin, stavebnictví, farmacii a telekomunikacích budou automaticky v hledáčku úřadů. Ve skutečnosti by však každá společnost účastnící se výběrových řízení (ať už vyhlašovaných veřejným nebo soukromým sektorem) měla revidovat své interní postupy bránící korupci.
Firmy by také měly vzít v úvahu, že nový britský protikorupční zákon jde mnohem dál než podobný zákon platící v USA (Foreign Corrupt Practices Act). Britský zákon totiž jako trestný čin chápe také korupci prováděnou v čistě komerčním prostředí bez nutnosti zaangažování některého veřejného činitele. Britský zákon také dopadá na širší rozsah společností, které jím mohou být postiženy, než americký protikorupční zákon a neobsahuje výjimky umožňující ospravedlnit určité praktiky v šedé zóně mezi jasnou korupcí a řádným jednáním. Firemní protikorupční opatření přijatá ve snaze dostát požadavkům americké legislativy proto nemusí být dostačující s ohledem na nová pravidla vyplývající z britského zákona. Český problém Během legislativního procesu předcházejícího schválení protikorupčního zákona britská vláda přiznala, že zákon má dopadnout především na společnosti účastnící se v zahraničí významných soutěží o velké zakázky (a na jejich manažery, kteří mohou být individuálně stíháni či pokutováni za účast v korupčním jednání nebo za souhlas s ním). Právě takové případy jsou podle OECD a Transparency International opravdovým semeništěm korupce.
Nový britský protikorupční zákon dopadá také na české firmy, které mají obchodní zájmy ve Velké Británii, a dále na české pobočky a dceřiné společnosti britských firem. Tyto společnosti jsou proto vystaveny vyššímu riziku pozornosti ze strany britských úřadů a novému zákonu by měly věnovat pozornost ze tří důvodů. Prvním z nich je, že praxe netransparentních výběrových řízení představuje pro Českou republiku vážný problém a země zůstává i v letošním žebříčku Transparency International na nelichotivé třiapadesáté příčce. Níže na žebříčku už je jenom sedm členských zemí EU z celkových sedmadvaceti. Druhým důvodem je rostoucí odhodlání britských úřadů stíhat korupci páchanou v zahraničí, a to bez ohledu na velikost, důležitost a sídlo příslušné firmy. Posledním důvodem pak je, že odpovědnost za porušení protikorupčního zákona kterýmkoli zaměstnancem nebo zástupcem společnosti automaticky dopadá na společnost a ta se bude moci vyhnout přísnému postihu, pouze pokud prokáže, že implementovala dostatečná protikorupční opatření.
***
Firmy působící v ČR, kterých se britský protikorupční zákon může týkat, stojí před nutností zvážit, jaké riziko pro ně představuje nerespektování nových britských pravidel
O autorovi| KATIE SCHOULTZ, Schoultz & Partners, advokátní kancelář
