Stavba ještě minimálně několik let nezačne, přesto je její podoba navýsost aktuální. Takzvaný severojižní diametr totiž úzce souvisí s tím, jak bude vypadat nové brněnské nádraží. A má dopad i do dalších oblastí – například nepřímo ovlivní ceny pozemků v okolí.
Představitelé kraje zatím prosazují, že by chystaná podzemní dráha měla být napojená na železnici.
„Lidé jedoucí například z Tišnova by v Řečkovicích přímo ve speciální soupravě bez přestupu opustili koleje Českých drah a jeli by jakousi městskou drahou, jaké známe z Vídně či z Berlína. Na jihu by se souprava vrátila na železniční koleje a pokračovala například do Slavkova,“ opakuje jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Městský územní plán ale počítá s něčím jiným: Pod povrch by se měly nořit tramvaje, a to ty, které nyní jezdí v okolí výškových budov v Šumavské ulici. Až později by vznikl nový úsek od Šumavské ke královopolskému nádraží.
Náměstek primátora Martin Ander, který dostal na starost rozvoj města, však připouští, že se město přiblíží ke krajské studii. „Ukazuje se, že má své výhody a posílí zájem o hromadnou dopravu,“ potvrdil. „Při přípravě nového územního plánu zvážíme obě varianty, jak tramvajovou, tak tu, kterou lze přeneseně označit za vlakovou,“ sdělil LN.
Kvůli vysoké ceně je stavba v nedohlednu
Obě varianty se shodují v tom, že by větší část trasy vedla v oddělených koridorech na povrchu a jen pod centrem by byla v podzemí. Rozpory jsou kolem počtů stanic a dalších detailů.
Definitivní rozhodnutí o podobě diametru padne příští rok, jasněji však bude už v dalších měsících. Radní totiž nechali zpracovat dokument, který řeší podobu rychlodráhy na jihu města. Má vyřešit její vztah k novému nádraží, její případné zapojení do jeho kolejového systému nebo protažení trasy až k nákupním centrům na jihu města.
„Již nyní územní plán řeší tuto podobu dvěma variantami, které je potřeba vyhodnotit,“ uvedla Zdeňka Šamánková, která má na brněnském magistrátu na starosti dopravu.
Od zvolené varianty se bude odvíjet i cena. Její hrubé odhady se pohybují od nejnižších třinácti miliard korun, až po více než dvacet miliard korun. „Jasné je, že nejde o projekt, který by přímo podpořila EU. Možná máme šanci na příspěvek ze Společného regionálního operačního programu, ale ten by tato stavba téměř vyprázdnila jako celek,“ míní Ander.
Město by tedy muselo získat prostředky od státu, což je velmi problematické: Vláda se totiž několikrát přela i o to, zda vůbec uvolnit prostředky na dostavbu pražského metra.
Ještě roku 2000 přitom ministerstvo dopravy oznamovalo, že na devět kilometrů brněnské podzemky včetně tří kilometrů pod povrchem uvolní za šest let celkem 8,6 miliardy korun. Nepřišly. Krajští úředníci již s podzemní dráhou střízlivě počítají až po roce 2020.
