Kdo je největší ženou brněnské historie? Mezi muže může patřit Edison, Mozart, markrabě Jošt i Franta Kocourek, ale žen je stále velice málo.
BRNO Těžký oříšek čeká brněnské radní, pokud nechtějí být obvinění z porušování práv žen. Do projektu Sochy pro Brno, zaměřeného na připomenutí osobností spojených s moravskou metropolí, musejí najít významné ženy. A těch se jim nedostává. Náměstkyně primátora Barbora Javorová by mezi Sochami pro Brno ženskou inspiraci viděla ráda. „V oficiálních tipech ale zatím nikdo není,“ přiznala.
Brněnské významné ženy lze totiž spočítat na prstech a jen málokteré svým věhlasem přesáhly hranice Moravy. „Pokud vezmeme ulice Brna pojmenované po brněnských ženách, spočítáme je na prstech,“ připomíná historička Milena Flodrová. V Brně je celkem na 1800 ulic, z těch nesoucích ženská jména jde ale většinou o celostátní osobnosti. Například Karolínu Světlou nic k Brnu nepojí. Jiná spisovatelka, Božena Němcová, se sice v Brně účastnila slavných jiřinkových bálů a byla tu prý zamilovaná, ale ani tím se do historie města nezapsala.
Historici naznačují, že své by mohli radní hledat mezi ženami zaměřenými na práva něžnější poloviny lidstva. „Například kolem školy Vesna vznikla celá skupina takových žen, mezi nimi například Eliška Machová. Možná by si připomínku zasloužila Vesna jako taková,“ dodává Flodrová. Její kolegyně Miroslava Menšíková zase připomíná svatou Zdislavu z Lemberka či blahoslavenou Marii Restitutu popravenou za druhé světové války. „Byla sťata, což byl u ženy skutečně výjimečný trest,“ připomíná. Podobně popravena byla ve svých 22 letech Marie Kudeříková. Ta je jednou z mála ženských soch v Brně - má ji ve vnitrobloku na třídě Kpt. Jaroše. Pro Marii Restitutu, civilním jménem Helenu Kafkovou, by za její obětavost i tragickou smrt zvedla ruku i náměstkyně Javorová.
Samostatnou kapitolou mohou být i partnerky „mužských“ osobností. Manžela měšťana Rudgera Hodava se svým mužem v roce 1238 založila první veřejný špitál ve městě a širokém okolí, choť knížete Konráda Brněnského Wirpirka zabránila roku 1091 bratrovražednému boji v Brně, když ho usmířila s bratrem Vratislavem II. Byla to Josefína Horová, která do sňatku s Václavem hrabětem z Kounic přinesla roku 1908 takzvaný Kounicův palác, který manželé věnovali na podporu školství v Brně. A konečně i další osobnost spojená s Brnem, politik Winston Churchill, tu byla kvůli ženě, když na hradě Veveří trávili část svatební cesty se svou paní Clementine.
O tom, která z žen spjatých s Brnem, tu nakonec sochu získá, rozhodnou radní. Brňané na jejich výběr hledí rozdílně. „Pouze ženy mohou být matkami. Nemohlo by tedy být měřítkem to, že vychovaly nějakou pozdější významnou osobnost?“ navrhuje v anketě LN například Brňan Karel Novotný. Takové matky Brno samozřejmě má, například herečku Emu Pechovou, která nejenže sklízela slávu na prknech dnešního Mahenova divadla, ale byla také maminkou herce Ladislava Peška. Jiní lidé připomínají královnu Elišku Rejčku. „Založila klášter na Starém Brně a další stavby,“ připomněla Jana Šabatová. Další Brňan Oldřich Pospíchal připouští, že hledat lze těžko. „V Budapešti jsem viděl sochu označenou Anonym, postavu s kápí hluboko do obličeje. Takovou Anonymku bychom mohli vytvořit všem brněnským ženám, ušetřili bychom,“ naznačil s úsměvem.
***
Mužů jsou desítky, ženy jednotlivé
LN vybraly jako inspiraci pro radní některé z významných žen spojených s historií Brna.
* Vlasta Fialová (1928-1998): Významná divadelní a filmová herečka.
* Vítězslava Kaprálová (1915-1940) : Dirigentka, dodnes jedna z nejhranějších českých skladatelek.
* Ladislava Kozderková (1949-1986): Přední muzikálová zpěvačka a herečka.
* Jarmila Kurandová (1890-1978): Slavná divadelní a filmová herečka, představitelka Babičky.
* Eliška Machová (1858-1926): Spoluzakladatelka ženských škol Vesna, vynikající organizátorka ženského spolkového života.
* Danuše Muzikářová (1951-1969): Dívka zastřelená při výročí 1. okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
* Eliška Rejčka (asi 1288-1335): Královna, která pozvedla Brno tím, že si je zvolila za sídlo.
* Marie Restituta (1894-1943): Řeholnice, bojovala s nacisty, popravená za druhé světové války, blahořečená v roce 1998.
* Františka Skaunicová (1871-1925): Sociální pracovnice a spisovatelka.
* Marie Steyskalová (1862-1928): Učitelka, zakladatelka dětského útulku, organizátorka ženského hnutí.
* Františka Stránecká (1839-1888): Spisovatelka označovaná za moravskou Boženu Němcovou.
* Svatá Zdislava (asi 1220-1252): Šlechtična, roku 1995 prohlášena za svatou, část života prožila v Brně.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
