Brno nabobtnalo o dvacet tisíc obyvatel, za nárůst vděčí Ukrajincům

Zásluhu na zmíněném růstu mají zejména Ukrajinci. Od chvíle, kdy jejich vlast přepadlo Rusko, jich v Brně přibylo 16 tisíc.

Pro magistrát znamená přírůstek obyvatel větší příjem. Z bilance Českého statistického úřadu (ČSÚ) totiž vychází rozpočtové určení daní, a zatímco brněnská populace meziročně narostla o 4,4 procenta, ta česká pouze o 3 procenta. „Zejména z tohoto důvodu se zvýšil podíl Brna na sdílených daních přerozdělovaných mezi obce, a to přibližně o 70 milionů korun,“ informuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Právě kvůli daním se města snaží své obyvatele přimět k přepsání trvalého bydliště, aby odpovídalo tomu skutečnému. Brno je motivuje několika programy. „Díky dotaci na šalinkartu nebo rezidentnímu parkování mohou Brňané ušetřit několik tisíc korun ročně. Novinkou je pak příspěvek na kroužky dětí,“ připomíná Poňuchálek.

Srůstání s periferií

Přesto v Brně stále žije daleko víc obyvatel, než kolik jich udává ČSÚ, a to asi 450 tisíc. Vyplývá to z analýzy geolokačních dat od telefonních operátorů, jež získalo ministerstvo vnitra. Kromě těch, co si nezměnili trvalý pobyt, jde i o lidi dojíždějící za prací či studiem, kteří se každý den nevrací domů.

Údaje od operátorů zároveň plasticky ukazují, jak se mění zalidněnost Brna v průběhu dne či týdne. Největší vazbu má podle očekávání na obce na své periferii, přičemž nejvíc „duší“ pendluje mezi ním a Modřicemi. Vzhledem ke zdejšímu nákupnímu centru Olympia pak míří víc lidí z Brna do Modřic než naopak. „To ukazuje, že obce u Brna jsou už de facto součástí města,“ konstatuje ministerstvo vnitra.

Brno se zároveň podle prognózy, kterou si nechalo zpracovat, může v roce 2071 rozrůst až na 439 tisíc obyvatel. Na tomto rozmachu se přitom má víc než přirozená porodnost podílet migrace. Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) je to signál k další podpoře vědy, výzkumu, technologie a inovací, které do města lákají vysoce kvalifikované pracovníky odjinud z Česka i zahraničí.

Negativní následky zvýšené populace Brno podle svých představitelů nepociťuje. „Každé větší město počítá s tím, že do něj za prací přichází nebo denně přijíždí tisíce lidí, a musí podle toho projektovat dostatečnou kapacitu silnic, parkovišť, kanalizace a další infrastruktury. Počty dětí ve školkách a školách rostou, ale kapacity jsou dostačující a připravuje se jejich navyšování novou výstavbou,“ sděluje Poňuchálek.

Město zároveň uzavírá smlouvy s developery tak, aby se zaručili za budování silnic, chodníků či škol, sázení zeleně a další rozvoj občanské vybavenosti.

Znojmo se potýká s nerezidenty

Městská policie v souvislosti s více obyvateli poukazuje pouze na dlouhodobou potíž s nedostatkem parkovacích míst, kterou však pomáhají řešit takzvané modré zóny.

„V meziročním srovnání evidujeme zhruba stejné počty přestupků v dopravě, proti veřejnému pořádku i jiných protiprávních jednání,“ informuje mluvčí brněnských strážníků Jana Pokorná.

Čím dál víc lidí žije také v okresních městech jižní Moravy, s výjimkou Hodonína. Zlákat nové obyvatele k přepsání adresy se jim však nedaří. Třeba ve Znojmě přibývá cizinců, zatímco Čechů s trvalým pobytem meziročně ubylo. „Potýkáme se s takzvanými nerezidenty, kvalifikovaným odhadem jich bude kolem tisícovky. To s sebou nese například zvýšené náklady na svoz a ukládání odpadů nebo další zátěž pro infrastrukturu,“ podotýká mluvčí radnice zhruba 34tisícového města Pavel Kovařík.

Podobná situace panuje v Blansku, kde v nedávné době vyrostlo několik stovek bytů, ale oficiální počet obyvatel nestoupá.