Ze čtyř kategorií, v nichž statistikové porovnávali množství dat, se Praha mezi kraji umístila dvakrát na prvním místě - v sociálním a ekonomickém vývoji, které zahrnují mimo jiné mzdy či zaměstnanost. Také jižní Morava bodovala vždy v přední části čtrnáctimístné tabulky, v životním prostředí dokonce na druhém místě hned za Karlovarským krajem. „V ekologii byla Praha dvanáctá, na třetím místě od konce,“ dodala jedna z garantek průzkumu Dagmar Pospíšilová.
Úspěch v ekologii odborníci připisují mimo jiné rozsáhlým investicím do stavby kanalizací. Z podobného důvodu ale paradoxně došli také k tomu, že trend v ekologii už zůstává jen mírně nad republikovým průměrem. „Sám výchozí stav je takový, že je velice obtížné ho dynamicky zlepšovat,“ řekli autoři.
Statistici včera zveřejnili jen údaje za kraje jako celky. „Samostatné údaje za Brno, případně správní obvody obcí s rozšířenou působností, jsme neporovnávali,“ vysvětlila včera ředitelka brněnské pobočky Českého statistického úřadu Jana Moravcová.
Podle ní se k tomu chystají až v letošním roce. I tak je ale potřeba přistupovat například v oblasti ekonomiky k problému s rezervou. „Například v ekonomické části je mnoho věcí třeba brát v širších souvislostech. Mnozí lidé v Brně jsou zaměstnanci pražských firem, a jejich mzdy se tak paradoxně započítávají do pražského průměru,“ dodala Moravcová.
Pro rozsáhlé srovnání, který statistikové vypracovali, vybrali celkem 47 kritérií. Ta seřadili a podle koeficientů, které jim přidružili členové téměř stopadesátičlenného odborného týmu, je započetli do čtyř základních okruhů: demografického, sociálního a ekonomického vývoje a oblasti životního prostředí.
„Vycházeli jsme z dat za první čtyři roky existence krajů, tedy do roku 2004. Je to nejucelenější analýza tohoto typu,“ dodala Moravcová. Již nyní si tento dokument berou například zástupci brněnského úřadu práce. Podle jeho ředitele Jiřího Ukleina by mohl v redukované podobě posloužit i investorům.
Jižní Morava v žádné ze 47 kolonek odrážejících průměrné postavení kraje ve sledovaném čtyřletém období neskončila na posledním místě, což se kromě Jihočeského kraje nepovedlo nikomu.
V kraji mají například důchodci největší šanci na umístění v domech s pečovatelskou službou a také do všech obcí zajíždí vlaky či autobusy, což jinde není pravidlo. V regionu mají ženy šanci se dožít nejvyššího věku, osmdesáti let, naopak je v něm jeden z nejnižších počtů sebevražd ve vztahu k celkovému počtu obyvatelstva.
Úspěch v ekologii odborníci připisují mimo jiné rozsáhlým investicím do stavby kanalizací. Z podobného důvodu ale paradoxně došli také k tomu, že trend v ekologii už zůstává jen mírně nad republikovým průměrem. „Sám výchozí stav je takový, že je velice obtížné ho dynamicky zlepšovat,“ řekli autoři.
Statistici včera zveřejnili jen údaje za kraje jako celky. „Samostatné údaje za Brno, případně správní obvody obcí s rozšířenou působností, jsme neporovnávali,“ vysvětlila včera ředitelka brněnské pobočky Českého statistického úřadu Jana Moravcová.
Podle ní se k tomu chystají až v letošním roce. I tak je ale potřeba přistupovat například v oblasti ekonomiky k problému s rezervou. „Například v ekonomické části je mnoho věcí třeba brát v širších souvislostech. Mnozí lidé v Brně jsou zaměstnanci pražských firem, a jejich mzdy se tak paradoxně započítávají do pražského průměru,“ dodala Moravcová.
Pro rozsáhlé srovnání, který statistikové vypracovali, vybrali celkem 47 kritérií. Ta seřadili a podle koeficientů, které jim přidružili členové téměř stopadesátičlenného odborného týmu, je započetli do čtyř základních okruhů: demografického, sociálního a ekonomického vývoje a oblasti životního prostředí.
„Vycházeli jsme z dat za první čtyři roky existence krajů, tedy do roku 2004. Je to nejucelenější analýza tohoto typu,“ dodala Moravcová. Již nyní si tento dokument berou například zástupci brněnského úřadu práce. Podle jeho ředitele Jiřího Ukleina by mohl v redukované podobě posloužit i investorům.
Jižní Morava v žádné ze 47 kolonek odrážejících průměrné postavení kraje ve sledovaném čtyřletém období neskončila na posledním místě, což se kromě Jihočeského kraje nepovedlo nikomu.
V kraji mají například důchodci největší šanci na umístění v domech s pečovatelskou službou a také do všech obcí zajíždí vlaky či autobusy, což jinde není pravidlo. V regionu mají ženy šanci se dožít nejvyššího věku, osmdesáti let, naopak je v něm jeden z nejnižších počtů sebevražd ve vztahu k celkovému počtu obyvatelstva.
