Brožová se chce bránit soudní cestou

Možným nástupcem může být exministr spravedlnosti Jaroslav Burešovi. Brožová své odvolání považuje za porušení právního řádu a chce se proti němu bránit soudní cestou. První kroky hodlá podniknout již v pátek.

Situaci, do níž se dostala, přirovnala k problémům, jež měla jako soudkyně za komunistického režimu. Někdejší prezidentský kandidát ČSSD Bureš se odmítl vyjádřit
k tomu, zda nabídku nahradit Brožovou dostal, nicméně to nepopřel.

Mluvčí Hradu Petr Hájek řekl, že se prezident začne nástupcem teprve zabývat.

Premiér Jiří Paroubek ale předpokládá, že Bureš Brožovou vystřídá. "Já myslím, že ano," řekl na dotaz. "Já se nebudu vyjadřovat k těmto otázkám. Pochopte mě," uvedl Bureš. Nepovažuje za korektní, aby se k případné nabídce vyjadřoval dříve než Hrad.

O Burešovi jako možném nástupci Brožové se koncem ledna zmínil týdeník Euro. Podle některých spekulací je již jasné, že v čele Nejvyššího soudu stane.

Klaus Brožovou odvolal na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce z 25. ledna, uvedl Hájek. Odvolání ve středu rovněž projednala vláda a spolupodepsal jej premiér.

Prezident ve středu Brožové odpověděl na její dopis, v němž se vyjadřovala ke spekulacím ohledně svého odvolání. Klaus v odpovědi uvedl, že ministr Němec označil stav Nejvyššího soudu za neudržitelný.

Dále prezident Brožové napsal, že podle Němce se od roku 2002 zhoršuje stav agend soudu a špatná je i péče o jednotnost soudního rozhodování. "A to v důsledku vašeho osobního postoje k věci, který ministr spravedlnosti považuje za
nepochopitelný a neakceptovatelný," stojí v dopise.

Paroubek nechtěl důvody odvolání Brožové komentovat. Brožová v úterním dopise prezidenta upozorňuje, že své odvolání bude považovat za Ústavou zakázané "změny podstatných náležitostí právního státu".

Prezident však považuje skutečnost, že označuje své setrvání ve funkci za "podstatnou náležitost právního státu", za nepochopitelnou. "Vám snad nemusím zvláště zdůvodňovat, že uplatnění zákona nelze považovat za porušení zásad právního státu," napsal Klaus Brožové.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna Nejvyšší soud potřebuje silného předsedu, který by byl autoritou ostatním soudům. "Nejde o nic osobního ani o jednotlivosti, ale o řešení zásadního problému české justice. Tím je nepředvídatelnost soudních rozhodnutí, sjednocení judikatury a posílení role
Nejvyššího soudu," uvedl mluvčí.

Problémy Nejvyššího soudu podle něj už dospěly do takové fáze, že nebylo možné vyřešit věc jinak.

"Názory paní Brožové se rozcházely s názory představitelů justice, soudců, ministerstva spravedlnosti i prezidenta. Měla jiný pohled na roli Nejvyššího soudu při sjednocování justice," doplnil Dimun s tím, že si jinak ministr práce Brožové váží.

"Já důvody odvolání paní Brožové neznám. Rozhodnutí odvolat ji musí být zákonně odůvodněné, tedy, že porušila hrubým způsobem své povinnosti," reagoval prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. Nelíbí se mu ani styl, jakým se o možném odvolání Brožová dověděla - z tisku.

"Ta forma je naprosto nedůstojná," dodal. Spekulace o odvolání Brožové se začaly poprvé objevovat na podzim 2003. Už tehdy byl mezi možnými nástupci zmiňován Bureš, ale i advokát Aleš Pejchal, kterého se Klaus dvakrát neúspěšně
pokoušel prosadit do Ústavního soudu.

Brožovou do funkce jmenoval Klausův předchůdce Václav Havel. Havlovo rozhodnutí kritizoval právě Bureš, jehož vztahy s Brožovou nebyly bezproblémové. Tvrdil, že Brožová nemá v justici ani mezi advokáty a právníky tak dobrou odbornou pověst a
autoritu, aby mohla funkci zastávat. Několikrát prohlásil, že zná lepší kandidáty.

Bureš sám dříve u Nejvyššího soudu působil. Mladá fronta Dnes v říjnu 2003 napsala, že Brožová zablokovala Burešův záměr stát se znovu soudcem. Bureš o to měl
zájem po prohrané prezidentské volbě v roce 2003.