MADRID Vlády členských států unie platících eurem by měly posílat do Bruselu k „analýze“ své národní rozpočty. Každoročně, ještě před tím, než by je předložily svým národním parlamentům. Prohlásil to včera Olli Rehn, evropský komisař pro rozpočtové a ekonomické záležitosti po schůzce ministrů financí zemí eurozóny v Madridu.
Ve skutečnosti by ovšem Evropská komise či jiný orgán de facto mohly předem rozpočty jednotlivých zemí měnit. Evropské státy by tak ztratily svoji suverenitu a vznikla by ekonomická supervláda řídící Evropskou unii. O návrhu by měl jednat summit Evropské unie svolaný na 12. května.
Německý protest Rehna podpořil šéf skupiny zemí platících eurem, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. „Stoprocentně podporujeme entuziastický návrh komisaře Rehna,“ prohlásil. Návrhy pochválil také šéf evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Ostře se proti nim ovšem ohradil náměstek německého ministra financí Jörg Asmussen. Podle něj nesmí být omezena „pravomoc národních rozpočtových orgánů“.
Zajímavé přitom je, že před vystoupením Rehna na tiskové konferenci všichni účastníci madridské schůzky uvítali jeho návrhy na zlepšení „rozpočtové kázně v eurozóně“, tedy na omezení schodků veřejných financí.
Velký deficit a velké zadlužení jedné země totiž oslabují společnou měnu euro, a tím poškozují i ostatní státy. Je to vidět na příkladu předluženého Řecka. Evropská komise sice může už nyní stát, který překročí tříprocentní schodek veřejných financí, potrestat peněžní pokutou. Ve skutečnosti se to nikdy nestalo. O sankci rozhodují totiž také členské státy a ty raději dočasně změkčí pravidlo pro posuzování schodků.
Rehn zřejmě navrhl, aby sankce už nemuseli schvalovat politici, ale byly automatické. Podle Rehna nemusí jít jen o pokuty – snad by se mohlo jednat o zastavení přístupu k evropským fondům či jiná omezení uvnitř unie. Co přesně proběhlo na schůzce v Madridu, která byla označena jako neformální, není ale zatím z vyjádření politiků jasné.
Na kritiku německého náměstka, který na schůzce zastupoval svého nemocného ministra, Rehn odpověděl, že nechce „brát členským zemím a parlamentům jejich práva“. Prý mu jde hlavně „o informace“. Rehn navrhuje, aby v první polovině každého roku komise požádala členské státy o návrhy jejich rozpočtů na další rok.
Komise by návrhy zhodnotila a spolu s ministry financí zemí eurozóny připravila doporučení, jak mají jednotlivé státy postupovat dále. Komisař zřejmě počítá s tím, že doporučení zní lépe než nařízení a že členské státy i tak budou pod takovým politickým tlakem, že uposlechnou. Většina teoretických ekonomů si ostatně myslí, že pokud má společná měna fungovat, unie potřebuje společnou rozpočtovou politiku.
Řecký bolehlav Vážnou debatu o společné ekonomické vládě Evropské unie rozpoutaly problémy Řecka, které bylo dalším bodem jednání ministrů zemí eurozóny. Řecko si dnes kvůli obavám z bankrotu nemůže vypůjčit za rozumných podmínek peníze na finančních trzích. Do konce roku přitom potřebuje získat na splacení starých dluhů 53 miliard eur, velkou část z toho do 19. května. Ministři proto zřejmě probírali podrobnosti případné evropské půjčky Řecku ve výši 30 miliard eur.
***
Rehn navrhuje, aby členské státy posílaly s předstihem návrhy svých rozpočtů na další rok „ke kontrole“ do Bruselu
