BRUSEL/PRAHA Česko si musí na euro nechat zatím zajít chuť. Podle zprávy Evropské komise o připravenosti na přijetí eura neplní podmínky k tomu, aby společnou měnu zavedlo.
To už ale bude mít na svých bedrech příští vláda, vzkazuje Praha.
Komisi rozpočtová strategie českého ministerstva financí na příští roky moc nepřesvědčila.
„Fiskální strategii pro následující roky chybí ambice. Fiskální cíle jsou vystaveny riziku na příjmové i výdajové straně.“ Takto složitě zní výtka Česku ve zprávě, v níž komise hodnotí devět zemí sedmadvacítky, kde se zatím neplatí společnou měnou a které se zároveň zavázaly k tomu, že euro přijmou.
Česko pevné datum přijetí eura dosud nestanovilo. Země musí splnit kritéria finanční a měnové stability a strávit dva roky v „předsíni“ směnných kurzů ERM II. Musí také udržet deficit veřejných financí pod tři procenta HDP, což nyní nesplňuje.
V českých návrzích na snížení schodků na léta 2011 a 2012 postrádá komise konkrétní opatření na výdajové straně. Země plánuje dosáhnout poklesu schodku pod tři procenta HDP (což je nutná podmínka pro vstup do eurozóny) v roce 2013, komisi ale chybí detaily, jak toho chce Praha dosáhnout.
Ministerstvo financí s výtkami EU souhlasí. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob uvedl, že konkrétní opatření má ministerstvo financí připravené, ale zveřejnit je zatím nemíní.
Neuvedlo je také v konvergenčním programu, což má podle Jakoba učinit až příští vláda. Nicméně pokud do začátku července povolební vláda nevznikne, do EU návrhy pošle ještě Fischerův kabinet.
Před příští vládou bude podle analytiků stát úkol seškrtat výdaje či navýšit příjmy tak, aby se deficit snížil o sedmdesát až sto miliard. „Záleží na tom, kdo bude novým ministrem financí. Podle toho se bude buď více škrtat, nebo zvyšovat daně z příjmů a sociální odvody,“ řekl LN analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář. Podle něj ale ministři budou muset přijít s „Janotovým balíčkem č. 2“ – tedy s plánem škrtů i posílení příjmů.
Sklenář zároveň upozornil, že státní rozpočet budou zatěžovat stále více náklady na obsluhu státního dluhu, tedy placení úroků z vydaných státních dluhopisů. „Ty se do roku 2013 zvednou o třicet až čtyřicet miliard,“ upozornil.
Zatímco ministerstvo financí nechala konvergenční zpráva v klidu, další instituce, které se přechod na euro týká – Česká národní banka – ostře nesouhlasí s některými závěry evropských centrálních bankéřů, kteří svoje hodnocení Česka vydali společně s Evropskou komisí.
Evropská centrální banka konstatovala, že záporná výše vlastního kapitálu může nepříznivě ovlivnit schopnost centrální banky plnit její úkoly. Proti tomu se ČNB ohradila. „Začlenění tématu kapitálu centrální banky do Konvergenční zprávy ECB je neopodstatněným odklonem od zásady Evropské unie o rovném zacházení,“ zlobil se guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle něj se tímto tématem žádná dřívější zpráva nezabývala.
Podle ČNB byl požadavek na kapitálové vybavení národních centrálních bank do konvergenční zprávy doplněn až v pokročilé fázi vyjednávání, banka se k němu také několikrát kriticky vyjádřila a uvedla, že záporná úroveň vlastního kapitálu (ČNB má vlastní jmění ve výši mínus 132 miliard korun) neohrožuje její finanční nezávislost. ČNB tvrdí, že má pověst důvěryhodné a zcela nezávislé centrální banky.
Podle Tůmy budou kumulované ztráty odstraněny postupně z budoucích zisků, hlavně z příjmu z emise peněz.
***
ČNB SE ZLOBÍ * České národní bance se vůbec nelíbí některé pasáže Konvergenční zprávy Evropské centrální banky. Ta hodnotí centrální banky jednotlivých států, které chtějí vstoupit do eurozóny. * U ČNB varovala před tím, že záporná výše jejího vlastního kapitálu může nepříznivě ovlivnit schopnost banky plnit její úkoly. * Česká národní banka se proti tomu ostře ohradila, guvernér Zdeněk Tůma řekl, že jde o „neopodstatněný odklon od zásady EU o rovném zacházení“, protože problém neuhrazených ztrát z dřívějška se kromě ČR týkal i Slovenska, a ECB to nevadilo. * Podle ČNB její kapitálová pozice nikdy nepodrývala nezávislost banky a neomezovala její rozhodování.
