Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování.
Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Pro v pátek hlasovala velká většina zástupců největších parlamentních frakcí včetně liberálů, do nichž patří poslanci zvolení za Babišovo hnutí ANO.
Část opozice výsledek hlasování o Babišovi nepřekvapil. Potvrzuje podle nich, že premiér je ve střetu zájmů |
Rezoluci podpořila i většina z 21 českých poslanců od členů lidovecké frakce přes piráty po konzervativce z ODS. Proti se vyslovila pětice zákonodárců zvolených za ANO, pouze poslankyně Radka Maxová se zdržela hlasování. Usnesení odmítli také dva politici SPD Ivan David a Hynek Blaško, kteří byli proti jako jediní zástupci nacionalistické frakce. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana v Česku podporuje Babišovu vládu, se zdržela hlasování.
Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá a usnesení EP označuje za snahu zpolitizovat audit, s čímž poslanci nesouhlasí.
Usnesení se vrací také k únorové návštěvě členů výboru EP pro rozpočtovou kontrolu v Česku, během níž poslanci dospěli k závěru, že české úřady nedokážou střety zájmů kontrolovat a řešit. Babiš v souvislosti s misí označil její šéfku Moniku Hohlmeierovou za pomatenou a české členy Tomáše Zdechovského a Mikuláše Peksu za vlastizrádce. Poslanci v textu „rázně odsuzují užití urážlivých výrazů“ od Babiše a označují za nepřijatelné, že europoslanci kvůli své práci dostávají výhrůžky.
V pátek přijatou rezoluci ostře zkritizovali europoslanci hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. V prohlášení citovaném agenturou MTI jej označili za „tvrdý útok“ na nezávislost českých úřadů. Orbánův způsob vládnutí je přitom většinou europoslanců kritizován jako autoritativní a unijní instituce kvůli němu vedou proti Maďarsku řízení pro možné porušování evropských hodnot.
Předloni v prosinci poslanci schválili podobné usnesení, které vyzvalo EK k zastavení dotací pro Agrofert do doby, než bude otázka Babišova možného střetu zájmů objasněna. Podpora páteční rezoluce je však větší. Pro tehdy hlasovalo 434 politiků, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP.Poslanci v textu rovněž přivítali obnovení Babišova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. O tom rozhodl v prosinci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poté, co jej dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil.
Podle Agrofertu se poslanci nechali zneužít
Společnost Agrofert páteční usnesení Evropského parlamentu kritizuje. Nelíbí se jí, že firmu nikdo z Evropského parlamentu neoslovil. Má dojem, že se evropští poslanci nechali zneužít k útoku na Agrofert. Firma to uvedla v prohlášení, které poskytl její mluvčí Karel Hanzelka.
Agrofert uvedl, že ho usnesení překvapilo. „Ačkoli bylo předem připraveno, nikdo nás nepožádal o stanovisko,“ napsala firma v prohlášení. Společnost podle něj nikdo nekontaktoval ani v době mise rozpočtového výboru EP do České republiky. „Kdyby k setkání došlo a kdybychom mohli na otázky zástupců Evropského parlamentu odpovědět, jsme hluboce přesvědčeni, že by k přijetí takového usnesení nemohlo dojít,“ uvedl Agrofert. „Jednalo se o nás bez nás, což považujeme za skandální a z hlediska fungování evropského společenství za bezprecedentní,“ uvádí prohlášení.
Misi rozpočtového výboru do Česka Agrofert vnímá jako zpolitizovanou či jako účelovou. Jde podle něj o „hrubý zásah“ do auditních řízení Evropské komise s ČR. „Jde o očividný pokus tato řízení ovlivnit,“ uvedl Agrofert.
Prohlášení odmítá tvrzení, že Agrofert prováděl účelové majetkové transakce kvůli dotacím. Evropský parlament si podle něj své závěry „doslova vymýšlí“ a opírá o nepravdivá tvrzení. „Proto jsme také v minulých dnech zaslali dopis předsedovi Evropského parlamentu a dalším funkcionářům, kde se proti závěrům rozpočtového výboru důrazně ohrazujeme,“ uvedla firma.
Agrofert také kritizuje bod usnesení, ve kterém europarlament uvítal obnovení vyšetřování Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Ptáme se, kde je presumpce neviny a co mohou poslanci Evropského parlamentu vědět o detailech a okolnostech probíhajícího vyšetřování. Nezbývá nám než konstatovat, že může jít o nátlak na nezávislé české orgány činné v trestním řízení,“ píše se v prohlášení.
Podle Agrofertu se „nelze ubránit dojmu, že se poslanci Evropského parlamentu nechali zneužít a zatáhnout k útoku na jednoho z největších zaměstnavatelů v České republice“. Neexistuje podle něj nic, co by dokazovalo střet zájmů. Uvádí, že při čerpání dotací vždy postupuje podle zákonů.
EK prověřuje Babišův možný střet zájmů od září 2018 2. srpna 2018 - V platnost vstoupila nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací, jež koncem července 2018 schválil Evropský parlament (EP) a jež zakazují politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace. 19. září 2018 - Transparency International (TI) odeslala druhý podnět týkající se Babiše, a to k Evropské komisi (první podnět se týkal vlastnictví médií a šetřil ho Městský úřad v Černošicích). Premiér je podle organizace v podezření ze střetu zájmů, protože přes svěřenské fondy může ovládat Agrofert, který čerpá významný objem dotací z fondů Evropské unie. Babiš označil obvinění TI za nesmyslná. 27. září 2018 - Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger během jednání rozpočtového výboru EP řekl, že komise začala prověřovat Babišův možný střet zájmů v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert. 1. prosince 2018 - Britský list The Guardian, francouzský Le Monde a německý Süddeutsche Zeitung s odvoláním na zprávu právní služby komise napsaly, že právníci EK podezírají Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel kvůli dotacím pro holding Agrofert. V materiálu se píše, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér může ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním evropských fondů. Prosinec 2018 - Komisař Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak se zbavit střetu zájmů. Buď zpřetrhat vazby své i své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z EU, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se poté vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy. Leden 2019 - Na českých úřadech začal audit EK, tři generální ředitelství komise prověřovala předcházení střetu zájmů při přerozdělování evropských dotací. Přelom května a června 2019 - Do ČR dorazily dvě předběžné zprávy EK, které se týkaly Babišova možného střetu zájmů. V první komise dospěla k závěru, že Babiš má dál vliv na Agrofert a současně jako premiér ovlivňuje použití peněz z EU. Druhá zpráva se týkala zemědělských dotací. České úřady následně zaslaly do Bruselu své reakce. 29. listopadu 2019 - EK zaslala českým úřadům konečnou auditní zprávu týkající se dotací z unijních strukturálních fondů vyplácených skupině Agrofert. Audit potvrdil, že Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Nadále totiž ovládá Agrofert, který pobírá unijní dotace. Babiš střet zájmů opakovaně odmítl a tvrdí, že z českého pohledu audit není konečný. 2. prosince 2019 - Mluvčí EK řekl, že audit ke střetu zájmů Andreje Babiše je konečný. České úřady musí do dvou měsíců od doručení českého překladu Bruselu sdělit, jak provedou doporučení obsažená ve zprávě. - Babiš v reakci řekl, že EK komise nemá autoritu na to, aby vykládala české zákony a že audit z pohledu ČR konečný není. 3. prosince 2019 - Deník N uvedl, že Česko má podle auditu EK vrátit 451 milionů korun z unijních dotací přidělených Agrofertu. Podle listu EK v závěrečné zprávě konstatuje, že všechny dotace po 9. únoru 2017, kdy se stala účinnou novela českého zákona o střetu zájmů, byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně. Únor 2020 - Předsedkyně kontrolního výboru EP Monika Hohlmeierová spolu s dalšími členy navštívila v Praze některé úřady, aby zjišťovala fakta o možném střetu zájmů premiéra Babiše. Babiš označil české členy mise Tomáše Zdechovského a Mikuláše Peksu za vlastizrádce, Hohlmeierovou pak za pomatenou. 7. května 2020 - Kontrolní výboru EP, který projednal zprávu z únorové mise v Česku, vyzval premiéra Babiše, aby odstoupil nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se střet zájmů skutečně prokáže. Podle europoslanců mise rovněž zjistila, že české úřady střety zájmů neumějí kontrolovat a že záleží v zásadě na čestném prohlášení dotčeného politika. 1. června 2020 - Vláda hlasy ministrů za hnutí ANO schválila návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který může podle kritiků pomoci Babišovi v jeho sporu o to, zda je ve střetu zájmů. Podle předlohy by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. 18. června 2020 - Hohlmeierová prohlásila, že Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla EU o střetu zájmů. EK zároveň musí zrychlit kontrolu jejich dodržování. 19. června 2020 - Poslanci EP jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu EU a zároveň kontroluje holding Agrofert. |
