Vyslovíte-li na chodbě uprostřed bruselské úřadovny slovo žralok, sami autoři plánu se pousmějí. Vzápětí ale začnou předestírat fakta, proč byste se také vy měli přestat smát a vzít komisní iniciativu vážně. „Žraloci jsou obecně známí jako mořští predátoři. Přesto patří mezi velmi ohrožené druhy; jejich populace čelí v evropských vodách úbytku a v řadě případů až vyhubení,“ píše se úvodem plánu, jehož kopii mají LN k dispozici.
Lodě plující pod vlajkou státu unie vyloví ročně ve vodách Atlantiku a Středozemního moře okolo 56 tisíc tun paryb - rejnoků, máček, menších a středně velkých žraloků; ti největší žraloci, karikovaní ve filmu Čelisti, v evropských vodách nežijí.
Meziročně se výlov žraloků zvyšuje od čtyř do sedmi procent, nárůst jejich populace nicméně dosahuje v průměru jen dvou procent, protože samice některých druhů jsou s to mít potomka až každý druhý rok. K tomu se přidává nechtěné uvěznění mláďat v rybářských sítích a jejich následná smrt a odchyt dospělých jedinců, aby se jim uřezaly ploutve, kulinářská specialita. Evropské státy zpravidla lov kvůli ploutvím omezují -musí činit maximálně 5 % celkové žraločí váhy na palubě - nicméně nedělají to všechny, liší se postih za porušení limitu a vymáhání dohledu nad úlovkem na palubě je mnohde laxní.
Proto do toho vstoupili euroúředníci: chtějí, aby byl limit na ploutve plošný a dohled se prováděl i nad menšími rybářskými loděmi. „Musíme se tím urgentně zabývat. Žraloci jsou na vrcholu potravního řetězce, a proto jsou velmi důležití pro zachování stability ekosystému v mořích. Potřebujeme je pro další generace,“ shrnula to mluvčí komise pro životní prostředí Barbara Helfferichová.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
